Příběhy českých vlastníků a zemědělců

Společnost DVP Agro je důkazem, že opatření pro půdu nejsou pouze pro ekologické zemědělce hospodařící na menší rozloze. Na jižní Moravě mají celkem i se sesterskými podniky 1530 hektarů orné půdy, na které uplatňují protierozní opatření od výsevu meziplodin přes podsevy až po čejkoviště a biopásy.

Petr Marada je v českém zemědělství unikátní postavou. Na svých pozemcích nepěstuje primárně suroviny pro výrobu potravin ani biomasu pro bioplynové stanice. Jeho hlavním produktem je, jak sám říká, zdravá a zelená krajina. Na „Kyjovském Slovácku“ založil mokřady, biokoridory, biocentra, zatravněné průlehy, meze, extenzivní sady , biopásy a vrací tak krajině její životně důležité orgány.

Po nuceném přerušení hospodaření za dob komunismu a znárodnění pozemků se v Ostrově u Ouběnic postupně od roku 2003 začal do půdy a do okolní krajiny navracet život. Nyní na statku manželé Štechműllerovi chovají skot plemene Shorthorn, ovce plemene Dorper a hospodaří v souladu s ekologickými principy.

Ekofarma Probio s.r.o. leží na jihozápadním okraji Ždánického lesa v okrese Břeclav. Od roku 2007 hospodaří na 355 ha orné půdy v režimu ekologického zemědělství, které zde vnímají nejen jako produkci potravin, ale také jako veřejnou službu.

Martin Smetana vystudoval botaniku, zoologii a ekologii. Ač není vystudovaný zemědělec, byl natolik frustrovaný špatným stavem zemědělské krajiny na jižní Moravě, že se s tím nemohl smířit. Když se usadil v Blatničce a koupil první pozemek, bylo jasné, že na něm bude hospodařit jinak. A vyplatilo se. Ještě tentýž rok se na pole sestěhovalo posledních 10 koroptví z celého katastru, které přežily intenzivní průmyslové zemědělství. Kromě koroptví se u Martina Smetany začala ráda zdržovat i další zvěř. Krajina ožila. Je to vidět i slyšet.

Když se před léty rodina Vodňanských rozhodla hospodařit na starém rodinném statku ze 14. století na Českolipsku, zbývala z něj ruina. Rodině se podařilo navázat na starou hospodářskou tradici s důrazem na potřeby krajiny. Hospodaří na menších půdních blocích s pestrou skladbou plodin, které doplňují biopásy a biokoridory osázené původními dřevinami.

V obci Rostěnice na Vyškovsku má místní farnost 11 hektarové pole s nejúrodnější černozemí. Ještě v roce 2020 ho obhospodařoval tamní zemědělský závod, stejně jako dalších 10 tisíc hektarů. Letos zde zasejí dva noví pachtýři: místní ekologický zemědělec a tradiční rodinná farma.