Ekofarma Petra Marady

Na počátku aktivit za proměnou Šardic a jejich okolí byla důlní katastrofa v červnu 1970. Průtrž mračen tehdy přinesla ničivé záplavy a v důsledku přívalu vody zahynulo 34 horníků ve zdejším lignitovém dole Dukla.

Důlní geolog Miroslav Gregorovič tehdy unikl smrti jen díky náhodné výměně směn. Jako pozdější starosta Šardic pak začal pracovat na tom, aby byla obec, kterou protéká voda ze srážkového území téměř 40 kilometrů čtverečních, proti takovým přívalovým srážkám odolnější. Na Státním pozemkovém úřadě prosadil zahájení procesu komplexní pozemkové úpravy, na který pak mohl navázat zemědělec Petr Marada při svém zakládání zelené infrastruktury v režimu ekologického hospodaření.

Od lánů kukuřice k živé krajině

Když v roce 2007 Petr Marada začínal hospodařit, tvořily katastr Šardic převážně intenzivně využívané velké díly půdních bloků. Krajina byla neatraktivní a přes lány pšenice nebo kukuřice nešlo projít. Časté byly významné erozní události, záplavy i období sucha. Nenacházely se zde žádné vodní plochy, které by zadržovaly či akumulovaly vodu po přívalových deštích.

Petr Marada na začátku obhospodařoval pouze 0,2 ha půdy. Postupně přikupoval další pozemky nebo si je propachtoval od obcí a dalších soukromých vlastníků. Nyní hospodaří na 70 hektarech, z nichž 40 hektarů tvoří vlastní pozemky a dalších 30 ha má propachtované. Původní velké půdní celky rozčlenil pomocí biopásů, ekologických sadů a nově založených krajinotvorných prvků, které osadil stromy a keři, a vytvořil tak remízky, stromořadí, biokoridory a biocentra. Některé erozně ohrožené plochy zatravnil nebo zalesnil. V místech, kudy po přívalových deštích odtékala po povrchu voda, vybudoval několik mokřadů a tůní, které ji zadržují a zpomalují její odtok z území.

Všechny tyto nové prvky v krajině přerušily dráhy povrchového odtoku srážkové vody, předělily velké půdní bloky a omezily vodní i větrnou erozi, splachy půdy a lokální povodně při přívalových deštích.

Obnovená pestrá krajina poskytuje místo pro život zvířatům. Potravu, úkryt i příležitosti k rozmnožování zde nachází hmyz, obojživelníci, polní ptáci i lovná zvěř.

Přirozená ochrana rostlin

Na svých pozemcích hospodaří Petr Marada v režimu ekologického zemědělství. Díky tomu, že jen pár metrů od zemědělsky využívané plochy má přírodní prvky (mokřad, remízek, travnatou mez), nemusí používat přípravky na ochranu rostlin, ale využívá přirozené nepřátele škůdců rostlin, kteří z těchto prvků podnikají lovecké výpravy za svou potravou, a chrání tak pěstované rostliny.

Petr Marada se výrazně zasloužil o propagaci agroenvironmentálně-klimatických opatření (AEKO), kam patří mimo jiné biopásy, čejkoviště a zatravňování orné půdy. Založil demonstrační ekofarmu, v rámci které poskytuje semináře, konzultace a poradenství zemědělcům, myslivcům a zájemcům z řad veřejnosti. Důvodem pro založení byla absence podobné farmy s důrazem na ochranu přírody, která by zájemcům názorně ukázala příklady dobré praxe. Vzorová ekofarma ukazuje formu agroenvironmentálního podnikání, jehož primárním cílem je vytváření zdravé a odolné krajiny.

Trvale udržitelné zemědělství a regenerativní procesy využívané Petrem Maradou obnovují půdní úrodnost, zvyšují obsah organické složky v půdě, omezují erozi, umožňují lépe se vyrovnat s přívalovými dešti i delšími obdobími sucha, podporují biodiverzitu a vytvářejí krajinu atraktivní pro lidi.

Za své aktivity získal Petr Marada cenu Adaptační opatření roku 2015, byl opakovaně nominován na cenu Josefa Vavrouška, v zahraničí zvítězil v prestižní soutěži Rural Inspiration Awards 2020 v kategorii Adaptace na klimatickou změnu. Nyní je finalistou soutěže Adapterra Awards 2021.