Ekofarma Probio

„Hospodařit ekologicky je základ. Samo o sobě to ale nestačí. Důležité je hospodařit správně, s úctou k půdě a ke krajině.“ říká Martin Hutař, zakladatel farmy a průkopník ekologického zemědělství u nás.

Martin Hutař v roce 1992 spoluzaložil PRO-BIO, obchodní společnost s.r.o., která je prvním výrobcem biopotravin v Česku. Později koupili bývalé JZD ve Velkých Hostěrádkách, které transformovali na ekofarmu. Jejich cílem bylo být alespoň částečně soběstační v surovinách pro výrobu biopotravin a také efektivně zužitkovat odpad ze mlýna, kterým jsou krmena prasata určená na produkci bio vepřového. Hnůj prasat na EKOFARMA PROBIO s.r.o. je vnímán jako důležitý produkt, který je pravidelně aplikován na pole. Farma dále nakupuje hnůj skotu a kompost z lokální kompostárny.

Firma je známá především svým pestrým sortimentem alternativních plodin, které zpracovávají ve vlastním bio mlýně. Jedná se o různé druhy pšenic – jednozrnka, dvouzrnka, špalda, červená pšenice - nebo například pohanku a čirok setý. Svítivě žluté pole řepky nebo neprostupný lán kukuřice kvůli eroznímu ohrožení ve Velkých Hostěrádkách nenajdete. Kromě toho se věnují i produkci osiv pro ekologické zemědělství.

Využití meziplodin ve Velkých Hostěrádkách

“Většina ploch je erozně ohrožených, proto nestačí hospodařit pouze ekologicky, ale je nutné zajistit protierozní ochranu půdy a důsledně dodržovat postupy správné zemědělské praxe, například obdělávání půdy a setí po vrstevnicích, nebo bezorebné setí v letních měsících,” říká Martin Hutař.

Podobně jako na Farmě Blatnička a v dalších firmách, o kterých jsme psali, i tady pracují s meziplodinami. Po sklizni hlavní tržní plodiny je vysejí co nejdříve, aby rostlinným krytem ochránili půdu před erozí, zlepšili půdní strukturu a přihnojili ji jako zelené hnojení. Meziplodiny pěstují v druhově pestré směsi o 10 i více druzích rostlin (např. bér, čirok, hořčice, hrách, lnička, lupina, oves, peluška, pohanka, ředkev olejná, sléz, svazenka, vikev, žito a různé druhy jetelovin). Různorodá směs plodin poskytuje jistotu, že něco vyroste, protože každá rostlina reaguje jinak na aktuální pěstitelské podmínky a také má jiný efekt pro půdní i nadzemní život. Některé druhy rostou lépe přes léto, další na podzim. Ve směsích jsou zastoupeny druhy, které fixují dusík, jiné ho vážou do svých pletiv aby se nevyplavil. 

Na podzim představuje kvetoucí pestrobarevná směs meziplodin hody pro opylovače. A svými kořeny také pro miliardy v půdě žijících organismů, které pomáhají udržovat půdu v dobré kondici. Díky meziplodinám jsou pole společnosti EKOFARMA PROBIO s.r.o. bez rostlinného pokryvu velmi malou část roku. V podzimním období, kdy se zaorávají meziplodiny a před tím, než se sejí jařiny, půdu na ekofarmě stále orají, ale pracují na tom, jak v tomto čase půdu ochránit a vylepšit i bez podzimního mechanického zásahu.

Výrazné zastoupení mají bobovité, ať už je to klasický hrách nebo druhy určené pro výkrm prasat jako je hrách peluška či vojtěška. Vojtěška hraje v osevních cyklech nezastupitelnou úlohu. Protože zde nepoužívají herbicidy, zařazují ji do osevního cyklu na 2-3 roky, díky čemuž odplevelí pole, obohatí půdu o dusík pro následnou plodinu a zlepší půdní strukturu.

Z velkých lánů přístupná krajina

Mezi protierozní opatření patří i rozdělení polí na menší půdní bloky, střídání plodin a vytvoření biopásů. Kromě ochrany před erozí to má pozitivní dopad na biodiverzitu. S pomocí České společnosti ornitologické se v minulosti uskutečnil monitoring a sčítání ptačích populací.

Jako prevenci proti erozi přesunuli také polní cestu, která vedla původně po spádnici. Nově vede po vrstevnici. Přestože pozemky v katastru mají nepravidelný tvar a nebyly provedeny pozemkové úpravy, podařilo se kolem nové cesty vysadit doprovodné stromy a keře, zatím pouze na vlastních pozemcích a na místech, kde se firmě podařilo získat souhlas vlastníků dotčených pozemků. Postupně chtějí získat souhlasy dalších vlastníků, aby zeleň lemovala cestu po celé délce.
 

Důležité je umět reagovat a spolupracovat

I ve Velkých Hostěrádkách čelí čím dál tím většímu suchu. Díky ekologickému zemědělství ale v suchých letech nemají tak velký propad výnosů a u plodin jako je pšenice nebo hrách zaznamenávají dokonce i nárůst. Neustále přemýšlí jak zlepšit své ekologické hospodaření, možností do budoucna je podle majitele farmy agrolesnictví.

„Zemědělec by měl být pozorovatelem. Měl by být stále na poli, aby sledoval, jak se plodinám vede a co se tam děje. Podle toho by měl reagovat,“ popisuje Martin Hutař, jak přistupují k adaptaci svého zemědělství na nové podmínky.

Neoddělitelnou součástí farmy je výzkumná a vzdělávací činnost. Farma je již 4. rokem zařazena v programu Demonstrační farmy podpořeného Ministerstvem zemědělství. Ročně pořádá několik polních dnů s účastí tuzemských nebo zahraničních expertů. Farma se účastní i projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum Intercropping zaměřeného na pěstování pšenice seté ve směsné kultuře za účelem optimalizace výživného stavu půdy, ochrany proti erozi, stabilizace výnosu a kvality produkce.

Nejnovějším projektem je vytvoření ekologického farmářského klastru s okolními ekologickými zemědělci. V katastru obce je již většina zemědělců v režimu ekologického zemědělství, nebo v přechodném období. Klastr jim má pomoci řešit a implementovat opatření ke zvyšování biodiverzity na obhospodařovaných polích. EKOFARMA PROBIO s.r.o. slouží jako centrální farma, kde se farmáři pravidelně potkávají a diskutují. V současné době má klastr 9 členů obhospodařujících téměř 2 500 ha, zejména orné půdy. Klastr koordinuje společnost Czech Organics, s.r.o., která se zabývá poradenstvím a výzkumem v oblasti ekologického zemědělství.