Obnova krajiny na Farmě Blatnička
Martin Smetana vystudoval botaniku, zoologii a ekologii. Ač není vystudovaný zemědělec, byl natolik frustrovaný špatným stavem zemědělské krajiny na jižní Moravě, že se s tím nemohl smířit. Když se usadil v Blatničce a koupil první pozemek, bylo jasné, že na něm bude hospodařit jinak. A vyplatilo se. Ještě tentýž rok se na pole sestěhovalo posledních 10 koroptví z celého katastru, které přežily intenzivní průmyslové zemědělství. Kromě koroptví se u Martina Smetany začala ráda zdržovat i další zvěř. Krajina ožila. Je to vidět i slyšet.
Nebojovat, přizpůsobit se
Martin Smetana se tak na svých pozemcích vrátil k osvědčeným historickým způsobům pěstování, které byly zapomenuty při intenzifikaci zemědělství v druhé polovině minulého století, a zkombinoval je s inovativními řešeními současnosti. Díky tomu zregeneroval půdu, která byla dlouhá léta “vysávána” neudržitelným průmyslovým zemědělstvím, a podpořil její vlastní schopnost regulovat vodu i teplotu.
Martin se inspiroval historickými leteckými snímky okolí Blatničky. Krajina byla pestrá. Velká pole proto rozdělil na menší políčka, mezi kterými vysadil remízky a zatravněné pásy se stromy a keři, které brání erozi, zadržují vodu a poskytují úkryt divoké zvěři. To doplnil o
čejkoviště a
květnaté pásy.
Vrátil se k polním sadům, tedy k tradičnímu agrolesnickému způsobu hospodaření, v němž se pěstují ovocné stromy a klasické polní plodiny na jedné ploše. Zaměřil se na navracení organické hmoty do půdy, a to především mulčováním, tedy zakrytím půdy vrstvou slámy, sena nebo jiných organických zbytků. Díky tomu půda celoročně udržuje vlhkost a rozkladem biomasy získává další důležité živiny.
„
Přestal jsem vnímat plevel jako nepřítele. Používám ho jako alternativu meziplodin i jako doprovodnou plodinu, která poskytuje stínění například česneku, který s ním pěstuju na jednom poli, aniž bych ho okopával."
Martin SmetanaNávrat ke starým odrůdám
Obnova krajiny v Blatničce a její adaptace na suché klima, za což vyhrál Adapterra Awards 2019, ale nespočívá jen ve způsobu práce s půdou. Dobrou úrodu pro další generace bez průmyslových hnojiv zajistí kromě dobré péče o půdu hlavně odolné plodiny. V Blatničce tak pěstuje například hrachor setý, kdoule nebo staré odrůdy ovocných stromů na vysokokmenech.
“Z klasických plodin pěstuji hlavně hrušky na vysokokmenech, protože jsou to stromy, které mají velmi hluboké kořeny, takže se dostanou k vodě, i když je povrchová vrstva vyschlá,” upřesňuje Martin Smetana.
Prostor pro výzkum
O tom, že komplexní přístup k zemědělství je oboustranně prospěšný pro krajinu i pro člověka, chce Martin Smetana přesvědčit i ostatní. Půdu a biodiverzitu na jeho farmě studují vědci v rámci pedologického výzkumu historie bělokarpatských luk a od roku 2022 zde začne Česká společnost ornitologická s dlouhodobým výzkumem nárůstu ptačí populace v důsledku realizace krajinných opatření.
Projekt obnovy krajiny na Zálúčí ale nezůstal jen předmětem zkoumání. Jednotlivými opatřeními se inspirují další lidé a zemědělci, ale i obce. Obec Blatnička v roce 2021 začala na celém svém katastru s rozdělováním velkých půdních bloků zatravněnými pásy a remízky, obnovou polních cest a alejí.
“Nechci se stydět za krajinu, kterou odevzdám svým dětem. Chci, aby to v ní žilo už teď, lidé sem chodili pozorovat zvířata a přírodu, která nemá se zemědělstvím bojovat o poslední kousek místa, ale doplňovat se navzájem,” říká Martin Smetana o své motivaci k přeměně zdejší zemědělské krajiny.