Cesta k agrolesnictví na Štéchově statku

Majitelé rodinné farmy Štéchův statek hospodaří v ekologickém režimu na rozloze zhruba 46 ha. Jedná se částečně o původní pozemky po předcích, částečně o nově dokoupené pozemky a propachtované pozemky v blízkém okolí. Pastviny pro zvířata, jejichž chov tvoří hlavní zaměření farmy, tvoří 12 hektarů přímo za domem, ostatní jsou louky. Všechna zvířata na farmě jsou celoročně venku s přístupem do suchých stlaných přístřešků. Kromě skotu a ovcí Štechműllerovi chovají ještě slepice a holuby, s prací na statku jim pomáhají tři psi.

Čekání se vyplatí

V roce 2015 na farmě poprvé více pocítili, jaké to je čelit následkům sucha. Situace se zhoršovala, a proto se s tím manželé Štechnműllerovi rozhodli něco dělat. „Začali jsme si více uvědomovat sílu, kterou mají v této oblasti jednak zemědělci a jednak zastupitelé obcí,” říká Iveta Štechműllerová. „U našich pozemků jsme ale bohužel narazili na problém v tom, že v našem katastru hospodaříme převážně na náhradních pozemcích, nikoli na vlastních a nemůžeme tak realizovat všechna opatření, která bychom chtěli. Proto manžel v roce 2016 inicioval vznik komplexních pozemkových úprav, které se bohužel rozjely až nedávno a plánovaný termín dokončení je v roce 2024. Teprve poté budeme moci v katastru Ostrov u Ouběnic realizovat výsadby stromů a začít hospodařit agrolesnickým způsobem,” dodává Iveta Štechműllerová.

Nicméně to majitele farmy nezastavilo před úsilím zlepšit okolní krajinu a učinit ji odolnější vůči čím dál tím většímu suchu. Jen o kousek dál. V sousedním katastru Ouběnice u Dobříše koupili v roce 2020 12 ha orné půdy ve dvou lokalitách. Rozhodli se je zatravnit za účelem zvýšení biodiverzity a hranice osázet stromy. Díky pomoci místních a získané dotaci na jaře letošního roku společně se sousedy a kamarády vysadili celkem 70 javorů, lip, topolů či původních odrůd třešní, hrušní, slivoní a jabloní.

Navrácení původní podoby krajiny

Manželé Štechműllerovi získali finanční podporu na projekt, jehož cílem je obnova nivních luk podél říčky Kocába. Ty byly v době kolektivizace rozorány a proměněny na ornou půdu, koryto říčky bylo přesunuto na sever a v roce 1973 byla část lokality zmeliorována. To vše má negativní dopad na zadržení vody v krajině, a právě to se snaží manželé změnit novým projektem, se kterým jsme jim v rámci poradenství pomohli.

Na své farmě nepoužívají Štechműllerovi žádná průmyslová hnojiva. Pastviny jsou přirozeně hnojené dobytkem, na loukách využívají hnůj vyprodukovaný pouze na farmě. Chovaná zvířata nekrmí koncentrovanými krmivy, ale pouze čerstvou pící v pastevním období a senem v zimě. Maso ze Štéchova statku tak není urychlené šroty a jinými vysoce energetickými krmivy. „Chováme všechna naše zvířata tak, aby to splňovalo jejich přirozené potřeby. Chceme, aby žili tak, jako jejich divocí příbuzní ve volné přírodě,” uvádí Jan Štechműller.