Živá půda
Živěna
Blog Živé půdy
Loading...
3 min.

Možná máte doma želvušku. Chcete ji vidět?

Monika Hradilová, 09/12/2022
Na Slovensku želvuškám říkají pomalky a v angličtině se o nich mluví jako o water bears (vodních medvídcích). Proč? Je to kvůli jejich kolébavému až nemotornému pohybu, který připomíná pohyb medvědů. Jsou to ale především fascinující bezobratlí, kteří přežijí i ty nejextrémnější podmínky. Není divu, že jsme si v Živé půdě vybrali želvušku jako maskota a najdete ji nejen v našem logu, ale i na webu a sociálních sítích.
Želvuška
Želvuška

Želvuška superhrdinka

Želvušky přežijí extrémní teploty (+150 °C až -272,8 °C) a to díky přechodu do klidové formy, kdy přeruší svůj metabolismus. Nevadí jim ani vysoký tlak a jsou schopné přežít až v hloubce 180 km pod povrchem země. Želvušky by tak mohly být schopny cestovat uvnitř meteoritu vesmírem a vrátit se na Zem živé. Jsou odolné také vůči vakuu, ultrafialovému a radioaktivnímu záření a  snesou i vyšší hladinu salinity. Prostě mají superschopnosti, o kterých se lidem ani nesní.
Želvuška
Želvuška

Království želvušek

Suchozemské druhy želvušek žijí v mechu, lišejnících, listové hrabance a půdě. Jejich těla kryje tenký vodní film. Vodu potřebují k tomu, aby mohli žít, dýchat, pohybovat se, hledat si potravu a rozmnožovat se. V půdě žije od stovek do desítek tisíců želvušek na metru čtverečním. Velmi vhodné prostředí pro želvušky poskytují stromy. Redukují ztráty vody a stíní mechovou či lišejníkovou faunu před přímým sluncem.
 

Jak želvušky pozorovat?

Pokud chcete tohoto tvora vidět naživo, připravte si mikroskop a nechte se inspirovat pozorováním, které zvládnou i děti. Jak na to? Prozradila nám to pedagožka Marie Reslová ze ZŠ a MŠ Dolní Hbity: „Dáte si mech do kádinky s vodou (lodyžkami dolů) třeba na hodinu, ani na to nemusíte svítit, a pak ho vyždímáte a želvušky se mechu pustí. A ten “bordýlek” na dně, to je ono - je to detrit, želvušky a další organismy z mechu. Bývá jich tam opravdu hodně.“ 

Jinou techniku pozorování želvušek s námi sdílela paní učitelka Romana Müllerová ze ZŠ Bystřice: „Želvušky jsme nelovili z půdy, ale z mechu. Děti si sestavily Baermannovu nálevku z domácích potřeb - z domova si přinesly trychtýř, do kterého vložily sítko, do něj jednu vrstvu toaletního papíru a na to daly mech (lodyžkami dolů). Na konci trychtýře byla gumová hadička, která ho spojovala se sběrnou nádobou (v našem případě zkumavkou). Celé jsme to zalili vodou až po okraj a čekali 3 dny, než nám želvušky "propadaly" z mechu do sběrné nádoby. Našli jsme sice jen želvušky dvě, ale i tak jsme z práce byli nadšení.“
Želvuška vyfocená telefonem v okuláru mikroskopu
Želvuška vyfocená telefonem v okuláru mikroskopu

Mohlo by vás zajímat