Regenerativní pastva v zimě II: Zásoba na stojato

Jste odborník, nebo vás zajímá konkrétní příklad českého regenerativního zemědělce, který pase svá zvířata celoročně regenerativně? Přečtěte si článek Zimní regenerativní pastva na Biofarmě Rašovice na regezem.cz.

Zemědělci, kteří pasou svůj dobytek, jej obvykle nechávají volně spásat rozsáhlé pastviny klidně i několik měsíců. Rostliny se snaží obrůstat, ale právě tyto mladé části jsou pro zvířata nejlákavější. To vede k opakovanému okusu mladých rostlin už v rané fázi růstu, což jim nevyhovuje. Ani půda z toho není nadšená, protože kvůli častému vyrušování rostliny svými kořeny nepronikají do hloubky. Většina energie putuje do růstu nad zemí a kořeny zůstávají zakrslé. 

Zemědělci mohou rostliny podpořit řízenou regenerativní pastvou. Paseným zvířatům zpřístupní jen tolik pastviny, kolik dokáží spást za krátké období - od několika hodin až po několik dnů. Pak následuje dlouhé období regenerace - několik týdnů až měsíců. Tento způsob pastvy je výhodný i pro vytvoření tzv. „zásoby na stojato”. O dalších výhodách jsme psali například v tomto článku.  
 

Co je zásoba na stojato?

Pod zásobou na stojato si můžete představit louku s hustým porostem různých trav a bylin, které se díky plánování pastvy podařilo nechat naplno zregenerovat. Takto lze zvířata krmit minimálně na začátku zimy, někdy dokonce i celou zimu až do jara.

Tento porost sice nebude pro zvířata zrovna nejvýživnější, ale jejich potřeby to při dobrém plánování může kompletně pokrýt. Koneckonců, i díky zásobě na stojato divocí pratuři, zubři nebo koně v našich končinách žili bez lidské pomoci po statisíce let.

Zemědělec touto praxí výrazně ušetří na dokrmování zvířat během zimy. Kvůli výrobě balíků sena na zimu se zemědělci nezastaví od jara až do podzimu. Sečení trávy, sušení a obracení sena, lisování do balíků a v případě senáží ještě balení do fólie jim zabere spoustu času. Balíky pak ještě musí převážet a uskladnit, aby je v zimě mohli zkrmit. Spotřebují spoustu nafty a ještě musí vlastnit i hromadu strojů.

Pokud zemědělec zvládne dobře naplánovat pastvu od léta do podzimu a vytvořit tak zásobu na stojato, vše výše vyjmenované se ho netýká. S přihlédnutím k nadmořské výšce a počasí lze díky dobrému managementu nedokrmovat vůbec nebo jen jeden měsíc v roce. Pokud dobytek vůbec potřebuje dokrmovat, bude mu stačit minimum balíků sena, které si může zemědělec jednoduše koupit a nemusí tak vůbec vlastnit drahé stroje.

A co na to půda?

Kořeny rostlin v tandemu s půdními organismy jsou nejlepšími budovateli kvalitní půdy. To ale platí jen když mají rostliny dostatek času regenerovat. V případě zásoby na stojato se rostliny nechávají po prvním úvodním spasení nebo posečení obrůst dost dlouho na to, aby dobře prokořenily půdu a důsledně rozvinuly své kořenové systémy, přes které mohou do půdy posílat živiny. Nerušeně tak přijímají energii ze slunce a pomocí fotosyntézy ji přeměňují na sladký koktejl cukrů, který přes kořeny posílají do půdy a vyživují půdní organismy.

Celá řada půdních živočichů se za krmení odvděčí rostlinám tím, že vytvoření lepší půdní strukturu. Zrnka půdy slepí do větších hrudek - agregátů. Mezi ně se vejde více vzduchu a vody, které jsou nezbytnými pro život rostlin.