Živá půda
Živěna
Blog Živé půdy
Loading...
5 min

Od cihly až k regenerativnímu zemědělství

Zuzana Benešová, Martin Smetana, Monika Hradilová, Anna Václavíková, 19/12/2022
Před rokem a půl se na Živou půdu obrátil pan Luděk Bárta, který vedl českou pobočku firmy Wienerberger. Možná si řeknete, jak souvisí cihla nebo střešní taška s půdou? Nejen na tuto otázku jsme se v Jirčanech ptali jeho nástupce Kamila Jeřábka, generálního ředitele společnosti Wienerberger Česká republika. Od vlastnictví zemědělské půdy, přes cihlářskou hlínu a regenerativní zemědělství jsme se dostali až k robotovi, který nám jednou postaví dům.
Kamil Jeřábek, foto: www.marekdvorak.com
Kamil Jeřábek, foto: www.marekdvorak.com

Ve spolupráci s Živou půdou jste se rozhodli zlepšit hospodaření na vaší zemědělské půdě. Co pro firmu Wienerberger znamená půda? 

Pro naši firmu je zemědělská půda pokladem. Těžíme hlínu, kterou bereme z přírody a používáme ji na výrobu cihelných výrobků. Proto na pozemcích, které máme, nechceme půdu ztrácet. 

„Vracení přírodě zpátky to, co si z ní bereme” je motto, které máme od naší rakouské mateřské společnosti. Naplnění je ale čistě na lokálních managementech v jednotlivých zemích. Cesta, kterou jdeme my v České republice, je v celém koncernu poměrně ojedinělá. Započal ji můj předchůdce Luděk Bárta, který měl k zemědělské půdě osobní vztah. Po nástupu jsem mohl na jeho práci navázat i díky naší ESG manažerce Kristýně Vobecké. V rámci firmy vnímáme péči o zemědělskou půdu jako součást celé naší ESG problematiky a chceme se jí věnovat. 
Jako dítě jsem trávil prázdniny u dědečka na hájence uprostřed polí, luk a lesů, a proto mám k této problematice osobně velmi blízko.

V jakém stavu by vaše půda měla být?

Nechceme, aby byla vysátá. V zemědělské půdě je velká rozmanitost a bohatství života, o který nechceme přicházet. Proto jsme se rozhodli tomu věnovat, i když je to vedlejší činnost k našemu core businessu. Chceme, aby život v půdě rostl, aby se množil. V tom vnímáme hodnotu půdy. 
Cihelna v Jerčanech, foto: www.marekdvorak.com
Cihelna v Jerčanech, foto: www.marekdvorak.com

Kolik hektarů zemědělské půdy vlastníte?

Wienerberger má téměř 1000 hektarů, z toho je zhruba 466 ha zemědělská půda. Tuto půdu jsme získali společně s nákupem cihelen a objektů  navázaných na naše výrobní areály. V lokalitách, kde jsou cihelny, je potřeba zajistit dostatek hlíny a ta se většinou skrývá pod zemědělskou půdou. Každá cihelna je postavená na ložisku cihlářské hlíny, ze kterého čerpá, protože cihlářská surovina není všude. V rámci ČR jsou chráněná ložisková území. 

Dřív bývaly cihlárny skoro v každé vesnici, proto je tolik ulic Cihlářských, U cihelny apod. Dnes potřebujeme opravdu hutná ložiska, protože vyrábíme ve velkém a zásoba musí být na desítky let. Další půdu nutně nekupujeme, ale domlouváme se s vlastníky pozemků na podmínkách těžby. Po vytěžení půdu rekultivujeme a místo vracíme do původního stavu. Zemědělskou půdu neprodáváme. Chceme ukázat, že Wienerberger je firmou, která se stará o udržitelnost a přírodu. Chceme investovat do zemědělských pozemků, abychom do nich vraceli to, co si bereme.
Kamil Jeřábek při rozhovoru se Zuzanou Benešovou, foto: www.marekdvorak.com
Kamil Jeřábek při rozhovoru se Zuzanou Benešovou, foto: www.marekdvorak.com

Využíváte zemědělskou půdu?

Přímo zemědělskou půdu nevyužíváme. Využíváme vrstvy, které jsou pod zemědělskou půdou. Ornici odebereme, uložíme ji a vytěžíme objem cihlářské suroviny, který potřebujeme. Ta se nachází až pod vrstvou ornice a je v různé hloubce. Může to být jeden, ale taky osm metrů pod zemí. Vytěžit cihlářskou surovinu trvá desítky let. Poté, v rámci rekultivačního plánu, vracíme zpátky zemědělskou půdu, kdy ornici umístíme na vytěžená místa. Druhým způsobem rekultivačního procesu je vytvoření lesa. Plocha po vytěžení se vždy technicky upravuje, tak aby na ní nebyly díry do země. Není ale potřeba srovnávat vše, příroda se o to sama postará a život se tam zase vrátí. 
 

Kolik cihlářské hlíny ročně spotřebujete v České republice?

Těžíme po desítky až stovky let jako třeba tady v Jirčanech. Co se týče objemu, tak jsou to miliony metrů kubických ročně. 
 

Jak probíhá rekultivační proces? S kým konzultujete, jestli se půda vrátí na zemědělství nebo se ponechá přírodě?

Spolupracujeme s ochránci přírody a báňským úřadem, pod jehož dikcí to celé probíhá. Chceme to vždy vrátit do původního biotopu a projednáváme to s místními spolky ochránců přírody.
 

Proč vás zaujalo zrovna regenerativní zemědělství?

Věříme, že skrze regenerativní zemědělství jsme schopni podpořit živou složku půdy tak, abychom jí prospěli. Vím ale, že to není jednoduché. Když o tom mluvíme s našimi pachtýři, tak cítíme určitou nedůvěru. Je to o dlouhodobější práci a o komunikaci a vysvětlování, o co vlastně jde. Wienerberger je firma stará 202 let a věřím, že věci potřebují čas. 
Komplex cihlárny v Jerčanech, foto: www.marekdvorak.com
Komplex cihlárny v Jerčanech, foto: www.marekdvorak.com

Půda je druhým největším úložištěm uhlíku. Počítáte s možností sekvestrace uhlíku do půdy?

Jako společnost se hlásíme ke Green Dealu. Hledáme způsoby, jak snížit objem uhlíku z naší produkce. Cest je několik. Jedna je využívání média, kterým vypalujeme naše výrobky, což je dnes plyn. Do budoucna hledáme technologie, kterými by se dal plyn nahradit - například vodíkem, elektrifikací nebo bioplynem. Další je vstupní surovina. Víme, že když cihlářská hlína obsahuje víc vápence, při vypalování se uvolňuje víc CO2. Při spalování jako takovém ale vždy nějaké CO2 vyprodukujeme, a to je místo, kde by mohla nastoupit sekvestrace uhlíku do půdy, abychom vyrovnali, co vypustíme. Věříme, že se tohle téma uchytí i regulativně. Jak jste sama řekla, druhé největší úložiště uhlíku je půda. 1,5 - 3 kg uhlíku na metru čtverečním za rok je už pro nás zajímavé i z pohledu zachování výroby. Odsud plynou ty nároky, aby to bylo co nejméně náročné pro přírodu. Věříme, že cihla je stavebním materiálem budoucnosti. Příští červen bude dokončen náš prototyp stavebního robota, který umí zdít z cihel stěny a věříme, že je to něco, co pomůže cihlu zatraktivnit. 
 

Jak jste na tom momentálně s plynem?

Problém by nastal v okamžiku regulace. Máme plán i pro takovou situaci, ale rádi bychom vyráběli dál. Poptávka po našich produktech pořád je, i když cítíme, že to hodně zpomalilo v důsledku zvýšení úrokových sazeb hypoték. Na zimní měsíce proto plánujeme odstávky, kdy budeme dělat údržby a připravovat se na to, až poptávka z trhu zase přijde.
Kamil Jeřábek se Zuzanou Benešovou před cihelnou Wienerberger, foto: www.marekdvorak.com
Kamil Jeřábek se Zuzanou Benešovou před cihelnou Wienerberger, foto: www.marekdvorak.com

Co bioplyn?

Nemyslím si, že bioplyn ze zbytků lesa nebo plodin z pole je to pravé ořechové. Tím zase nějakým způsobem huntujeme půdu a lesy, protože to, co by tam mělo zůstat bereme a cpeme to do bioplynek, kde se to spaluje. To je z mého pohledu hazardování a vytěžování, krádež na půdě. V rámci koncernu probíhají zkoušky, jestli je možné pálit cihly pomocí elektřiny. 

 

Mohli byste pokrýt všechny střechy provozoven fotovoltaikou.

Ano, máme schválenou investici v řádu desítek milionů korun na 3 velké solární elektrárny v rámci našich výrobních závodů. Máme už fotovoltaiku na střechách a přemýšlíme i o využití ploch v rámci brownfieldů, které máme. Další myšlenkou je využití prostoru v našich skladech, nad skladovaným materiálem. Musíme ale spočítat návratnost konstrukce, na které by panely stály. 

Mohlo by vás zajímat