Majetek obcí je veřejným majetkem. Proto jsou obce při nakládání s ním, na rozdíl od jiných vlastníků, omezeny. Nejvyšší soud k tomu uvedl, že obec jakožto veřejnoprávní instituce má při nakládání se svým majetkem určité zvláštní povinnosti. Hospodaření s obecním majetkem musí být maximálně transparentní, účelné a přístupné veřejnosti. Podle Ústavního soudu má obec povinnost pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a chránit ho před neoprávněnými zásahy. Kvalifikovaná péče o majetek obce je naplněním jednoho z veřejných zájmů, k jehož zabezpečení si obec musí vytvořit materiální a personální předpoklady a to v rozsahu a kvalitě, která je přímo úměrná množství, hodnotě a charakteru svěřeného veřejného majetku.
Paragraf 39 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obecní zřízení”) vymezuje dvě základní povinnosti při nakládání s obecním majetkem: zveřejnit záměr a povinnost disponovat s majetkem při úplatném převodu za cenu v místě a čase obvyklou.
Záměr pachtu zemědělské půdy
Chce-li obec propachtovat svou zemědělskou půdu, musí tento svůj záměr zveřejnit na úřední desce, aby se k němu mohli případní zájemci vyjádřit a předložit nabídku. Pokud tak neučiní, uzavřená pachtovní smlouva je absolutně neplatná. Cílem je zajistit transparentní a současně hospodárné nakládání s majetkem obce.
Záměr pachtu má informativní charakter, na jehož základě se mohou případní zájemci ucházet o uzavření zamýšlené smlouvy. Zveřejněním záměru pachtu se obec nezavazuje uzavřít pachtovní smlouvu s některým z uchazečů. Současně platí, že zájemci, kteří předložili nabídku, nemají nárok na úhradu nákladů spojených se zpracováním nabídky nebo na soudní uložení povinnosti obci smlouvu uzavřít. Pokud obec záměr zruší a následně ho znovu zveřejní, musí mít k takovému postupu podle Ústavního soudu legitimní důvody. Těmi rozhodně není snaha upřednostnit určitého zájemce nebo ho naopak takovým postupem vyloučit.
Kdy musí obec záměr zveřejnit?
Záměr musí obec zveřejnit vždy, pokud chce prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc. Povinnosti zveřejnit záměr se nemůže vyhnout jiným pojmenováním právního jednání, protože jde o jeho podstatu. Například nahrazení názvu pachtovní smlouvy smlouvou o úplatném přenechání půdy k zemědělské činnosti nic nemění na tom, že se jedná o pacht. Záměr pachtu je třeba zveřejnit i před uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí.
Zveřejnit záměr pachtu nemusí obec pouze v případě, že je pachtýřem právnická osoba zřízená nebo založená obcí, případně právnická osoba, kterou obec ovládá. Typicky jsou to příspěvkové organizace, školská zařízení, veřejné vědecké instituce nebo obchodní společnosti, ve kterých je obec jediným společníkem. Stejně tak obec nezveřejňuje záměr pachtu v případě, že koupí půdu od jiného vlastníka, protože práva a povinnosti ze stávajícího pachtu na ni přechází.
A jak je to v případě dodatků k již existující smlouvě? Z judikatury vyplývá, že záměr změny smlouvy musí být zveřejněn, pokud dodatkem ke smlouvě dochází ke změně podstatných prvků právního vztahu. Jedná se například o změnu smluvní strany, změnu předmětu smlouvy, rozšíření předmětu pachtu, prodloužení nebo změna doby pachtu či změna výše pachtovného. Záměr se naopak nemusí zveřejňovat u dodatku, kterým se mění způsob úhrady pachtovného nebo zaniká pacht a to i jen částečně, například při vynětí jednoho z pozemků z pachtu.
Záludné může být zveřejňování záměru při navyšování pachtu. Pokud tak obec činí dodatkem, nemusí záměr zveřejňovat, protože v případě zvýšení pachtovného zpravidla nehrozí obci poškození. V případě zvýšení pachtovného novou pachtovní smlouvou musí záměr zveřejnit.
Pokud chce obec prodloužit nebo změnit již existující pacht, má právo se k záměru, byť by byl adresný, vyjádřit a podat konkurenční nabídku nejen stávající pachtýř, ale kdokoliv další. Nový zájemce může totiž obci nabídnout výhodnější podmínky.
V dalším dílu probereme, jaké má mít záměr náležitosti.
