Živá půda
Živěna
Blog Živé půdy
Loading...
3 min.

Obnova krajiny na Farmě Blatnička

Markéta Sedláčková, 4. 8. 2022
Martin Smetana vystudoval botaniku, zoologii a ekologii. Ač není vystudovaný zemědělec, byl natolik frustrovaný špatným stavem zemědělské krajiny na jižní Moravě, že se s tím nemohl smířit. Když se usadil v Blatničce a koupil první pozemek, bylo jasné, že na něm bude hospodařit jinak. A vyplatilo se. Ještě tentýž rok se na pole sestěhovalo posledních 10 koroptví z celého katastru, které přežily intenzivní průmyslové zemědělství. Kromě koroptví se u Martina Smetany začala ráda zdržovat i další zvěř. Krajina ožila. Je to vidět i slyšet.
Martin Smetana, foto: www.marekdvorak.com

Nebojovat, přizpůsobit se

Martin Smetana se tak na svých pozemcích vrátil k osvědčeným historickým způsobům pěstování, které byly zapomenuty při intenzifikaci zemědělství v druhé polovině minulého století, a zkombinoval je s inovativními řešeními současnosti. Díky tomu zregeneroval půdu, která byla dlouhá léta “vysávána” neudržitelným průmyslovým zemědělstvím, a podpořil její vlastní schopnost regulovat vodu i teplotu.

Martin se inspiroval historickými leteckými snímky okolí Blatničky. Krajina byla pestrá. Velká pole proto rozdělil na menší políčka, mezi kterými vysadil remízky, a zatravněné pásy se stromy a keři, které brání erozi, zadržují vodu a poskytují úkryt divoké zvěři. To doplnil o čejkoviště a květnaté pásy.

Vrátil se k polním sadům, tedy k tradičnímu agrolesnickému způsobu hospodaření, v němž se pěstují ovocné stromy a klasické polní plodiny na jedné ploše. Zaměřil se na navracení organické hmoty do půdy, a to především mulčováním, tedy zakrytím půdy vrstvou slámy, sena nebo jiných organických zbytků. Díky tomu půda celoročně udržuje vlhkost a rozkladem biomasy získává další důležité živiny.

Návrat ke starým odrůdám

Obnova krajiny v Blatničce a její adaptace na suché klima, za což vyhrál Adapterra Awards 2019, ale nespočívá jen ve způsobu práce s půdou. Dobrou úrodu pro další generace bez průmyslových hnojiv zajistí kromě dobré péče o půdu hlavně odolné plodiny. V Blatničce tak pěstuje například hrachor setý, kdoule nebo staré odrůdy ovocných stromů na vysokokmenech. 
Letecký pohled na Zálúčí u Blatničky, foto: www.marekdvorak.com

Prostor pro výzkum

O tom, že komplexní přístup k zemědělství je oboustranně prospěšný pro krajinu i pro člověka, chce Martin Smetana přesvědčit i ostatní. Půdu a biodiverzitu na jeho farmě studují vědci v rámci pedologického výzkumu historie bělokarpatských luk a od roku 2022 zde začne Česká společnost ornitologická s dlouhodobým výzkumem nárůstu ptačí populace v důsledku realizace krajinných opatření.

Projekt obnovy krajiny na Zálúčí ale nezůstal jen předmětem zkoumání. Jednotlivými opatřeními se inspirují další lidé a zemědělci, ale i obce. Obec Blatnička v roce 2021 začala na celém svém katastru s rozdělováním velkých půdních bloků zatravněnými pásy a remízky, obnovou polních cest a alejí.

„Nechci se stydět za krajinu, kterou odevzdám svým dětem. Chci, aby to v ní žilo už teď, lidé sem chodili pozorovat zvířata a přírodu, která nemá se zemědělstvím bojovat o poslední kousek místa, ale doplňovat se navzájem,” říká Martin Smetana o své motivaci k přeměně zdejší zemědělské krajiny.
Prohlédnou
fotogalerii
Prohlédnou
fotogalerii
Prohlédnou
fotogalerii

Mohlo by vás zajímat