Patrik Janota svou půdu na Zlínsku nevyužívá za účelem zisku. Jeho cílem je půdu proměnit ve zdravou krajinu, která bude místem pro živočichy i lidi. Chce do Hostětína vrátit malá políčka, meze a mokřady a spolu s nimi také koroptve, velké množství dalších druhů ptáků, hmyzu a květin.
Foto: Patrik Janota sází hrušně
O přírodu, rostliny a živočichy se Patrik Janota zajímal již od dětství. Vyrostl v Hostětíně, kde jeho rodina žije po mnoho generací. Až na Univerzitě Palackého v Olomouci se ale rozhodl převést své myšlenky v činy a obnovit prostředí, ke kterému má tak silný vztah.
Foto: Vzadu žlutý lán rozdělen novou alejí
Začátky na rodinných humnech
Na začátku bylo uvědomění si, jak moc je příroda a půda důležitá. Otázkou ale zůstávalo, co pro ni může Patrik Janota udělat. Rozhodl se tedy začít na vlastním, mozaikovou sečí a ponecháním dřeva na okrajích pozemků a stařiny pro bezobratlé živočichy. Zaujala ho také botanika, a proto chtěl na pozemku zvýšit rozmanitost bylin. Začal tedy odvážet alespoň část posečené trávy, která dříve sloužila jako mulč, aby nedusila kvetoucí byliny. Každým rokem množství odvezené trávy zvyšuje a využívá ji současně jako krmivo pro zvířata. Minulý rok navíc založil pobočný spolek ČSOP Dohokra, jehož náplní je udržování (sekání a odvoz sena) malých luk v Hostětíně.A změnilo se něco? Za tři roky na obhospodařovaném pozemku nastala podstatná změna - viditelně se změnila skladba rostlinných druhů. Ve své smysluplné práci se tedy rozhodl pokračovat na větší výměře půdy.
Po nákupu další půdy přemýšlel, jak s ní nejlépe naložit. Inspirací mu bylo místní zemědělské družstvo, které hospodaří v ekologickém zemědělství, ale na velkých plochách. Rozhodl se, že se pokusí krajinu kolem Hostětína rozčlenit na menší celky.
Foto: Krajina v Hostětíně před a po založením aleje
Výsadbou alejí k větší biodiverzitě
K výsadbě aleje si Patrik Janota vybral místo ve svahu, kde fouká silný vítr a při deštích teče hodně vody.Vysadil 100 hrušní, všechny staré krajové odrůdy, které se v této krajině vyskytují po generace. K tomu Patrik Janota ještě na jaře vysel bělokarpatskou luční směs travin a bylin, které běžně rostou v oblasti Hostětína. Slibuje si zlepšení kvality půdy a její ochranu před erozí, zadržování vody v krajině a zajištění dostatku potravy a úkryt pro hmyz a ptáky. Vznikne zde prostor s vyšší biodiverzitou než na okolních polích.
V budoucnu chce Patrik Janota pokračovat v sázení stromů. Chce také vybudovat tůně, aby došlo k ještě větší různorodosti a fragmentaci krajiny. Jeho snem je krajina plná stromů, kvetoucích bylin a zpívajících ptáků. Pokud jednou tyto stromy přinesou i ovoce, bude to pro něj příjemné plus.
Foto: Sázení hrušní
