Hrozí konec chovu prasat v Česku? Rozhovor o chovu bio vepřového

Kolik prasat na farmě chováte? A o jaké plemeno se jedná?

Ročně vykrmíme přibližně 400 až 500 bio prasat. Chováme křížence plemen české bílé ušlechtilé a pietran.
 

Jak dlouho už je chováte?

Certifikovaný biochov máme od roku 2017. S chovem samotným jsme začali o 2 roky dříve.
 

Produkujete z nich bio vepřové maso. Co všechno musíte při jejich chovu splnit, aby splňovalo podmínky “bio”?

Na farmě probíhá výkrm prasat, porážky si dělají samotní odběratelé – řezníci, soukromníci.
Prasata musí mít dostatečně velký výběh i mimo vepřín na denní světlo, nekupírují se jim ocásky. Žijí na slamnaté podestýlce. Krmíme je krmivem vypěstovaným v režimu ekologického zemědělství, mimo suché krmivo jim dáváme i senáž a čerstvě posečenou vojtěšku. Aby bylo vepřové maso bio, musí mít bio certifikaci i jatka.

Poslechněte si, jak zní spokojené prase na Ekofarmě Probio.

 

Víme, že se na farmě snažíte zužitkovat co nejvíce zbytků, abyste snižovali množství odpadů. Využíváte je při výkrmu prasat? 

Prasata krmíme různými plodinami II. jakosti. Co nejde na potravinu, jde prasatům. Respektive do šrotu, který se z nich namíchá. Je to například pšenice, žito, hrách, oves, pohanka, čirok, ale i čočka. Dále do směsi přidáváme minerální výživu a bylinky, které mají antiparazitární účinky. Do firmy PROBIO prodáváme veškerou naši rostlinnou produkci, a naopak od nich kupujeme bio krmení pro prasata a bioosiva.
 

A co hnůj, využíváte ho při pěstování plodin (případně jak)?

Hnůj každoročně zaoráváme společně s porostem druhově bohaté meziplodiny. Jiné zapravení do půdy zatím legislativa nedovoluje.
 

Je chov bio prasat o mnoho náročnější než velkochov? Jaké jsou překážky, co musí chovatel ve svém přístupu změnit?

Neřekl bych, že je náročnější, ale je jiný. Podstatně lepší, co se týče životních podmínek prasat, a na vepřovém mase to pak jde poznat. Prasata jsou ustájena na hluboké podestýlce ze slámy, což je znakem welfare. Podestýlku je nutné pravidelně vyhrnovat a znovu nastlat novou. To se v konvenčním velkochovu nedělá. Ve velkochovu mají prasata přesně stanovenou krmnou směs, tak aby lépe a rychleji přibíraly. Také se pohybují na podstatně menším prostoru, což přispívá k nabírání váhy. Výkrm v biochovu trvá déle.

Jak u vás vypadá prostor, kde prasata žijí?

Žijí ve skupinkách 30 až 40 kusů. Mají k dispozici jak vnitřní prostory vepřína, kde mají krmítka a napaječky, tak i venkovní výběhy. Všude mají nastlanou slámu a venku i senáž. Na hrazení jsou zavěšeny řetízky, se kterými si hrají.
 

Máte vlastní jatka? 

Zatím vlastní jatka nemáme.
 

V ČR klesá chov vepřů. Podle Agrární komory a Zemědělského svazu dochází k likvidaci chovu vepřů v ČR pro nerentabilitu. Jak na tom jste vy? Rentuje se vám chov, budete v něm pokračovat nebo zvažujete také jeho ukončení?

V chovu budeme pokračovat mimo jiné i proto, že máme nastaveny férové podmínky a ceny s řezníky, kteří fandí bio vepřovému.
 

Jak jde na odbyt bio vepřové maso, je o něj zájem? O kolik jsou ceny vyšší v porovnání s konvenčním vepřovým? Kdo vykupuje vaše prasata a jak se dostávají ke konečným spotřebitelům?

Zájem je rok od roku vyšší. Cena se odvíjí od nákladů, které může mít každý chov jinak vysoké. Obecně může být cena bio vepřového 1x tak vysoká jako cena vepřového z velkochovu, ale je potřeba si uvědomit, že v biochovech jsou vyšší náklady, především na welfare zvířat. Jak již jsem říkal prasata mají více prostoru, slamnatou podestýlku, krmení z ekologické produkce. Máme jednoho stálého odběratele, řezníka z Uherskohradišťska. Dále nás oslovují přímo lidé, že by chtěli jedno, dvě prasata pro vlastní spotřebu.