Živá půda
Živěna
Blog Živé půdy
Loading...
5 min

Jak využít nevyužitelný pozemek?

Martin Smetana, 02/01/2023
Před pár lety přišla finanční správa s vlastním výkladem zákona o dani z nemovitosti, kdy výrazně omezila možnost daňového zvýhodnění pozemku, který „nelze žádným způsobem využívat“. V podstatě řekla, že takový pozemek neexistuje, protože každý pozemek lze nějak využít. Přesto se na nás v poradně obracejí vlastníci pozemků, kteří neví, jak jej rozumně využívat. Podělíme se o několik tipů.
Hlavaté vrby v obci Deštná na Blanensku
Hlavaté vrby v obci Deštná na Blanensku
Finanční správa má svým způsobem pravdu. Naši předci byli na zemědělství existenčně závislí, a proto se naučili využívat i pozemky, které dnes leží ladem, protože se „nevyplatí“ je obhospodařovat nebo jsou s technikou „velice těžko“ obhospodařovatelné. Jde například o periodicky zaplavované louky v nivách řek nebo horské smilkové trávníky, které poskytují málo výživnou a pro hospodářská zvířata nechutnou píci, kterou jsou ochotny žrát pouze v krajní nouzi. K opuštění těchto „bezcenných pozemků“ došlo v době kolektivizace a intenzifikace zemědělství. 

Bezcennost je však pouze zdánlivá. Pozemky jsou často velmi důležité z pohledu ochrany přírody. Stát se proto snaží vlastníky i zemědělce k péči o ně motivovat, akorát tuto podporu nedostatečně prezentuje. Pojďme se podívat, jaké máte možnosti.
 

Přímá finanční podpora

Státní zemědělský a intervenční fond vyplácí zemědělcům různé zemědělské dotace. Zvýhodněné jsou pozemky v oblastech s přírodními či jinými zvláštními omezeními. Patří sem například horské oblasti, oblasti charakterizované nižší výnosností zemědělské půdy, pozemky v chráněných částech přírody (chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace a památky, ptačí oblasti). Jestli do této kategorie spadá konkrétní pozemek lze zjistit nahlédnutím do Veřejného registru půdy LPIS. Někteří zemědělci platí v těchto oblastech vlastníkům velice nízké pachtovné s odůvodněním, že se jim zde nevyplatí hospodařit. Přitom zamlčí pobírání dotací, které jím kompenzuje nižší výnosy nebo zvýšené náklady.

Další okruh dotací se váže ke konkrétnímu pozemku bez ohledu na to, jestli se nachází v některé výše zmíněné oblasti. Tyto dotace jsou zahrnuty do tzv. Agroenvironmentálně-klimatických opatření (AEKO), kam patří např. zatravnění orné půdy na erozně ohrožených pozemcích nebo podél vodních toků, péče o vybrané druhy luk a pastvin, trvale podmáčené a rašelinné louky, louky s výskytem motýla modráska nebo ptáka chřástala polního. Prověřit, jestli je možné na konkrétní pozemek čerpat dotace z AEKO lze opět nahlédnutím do Veřejného registru půdy LPIS nebo kontaktováním místně příslušného orgánu ochrany přírody (nejčastěji pobočka AOPK ČR, případně krajský úřad).

V případě zvláště chráněných území, jako jsou (národní) přírodní rezervace nebo přírodní památky, může speciální dotace pro konkrétní lokalitu vlastníkovi nebo zemědělci poskytnout krajský úřad. Nemusí se jednat pouze o pravidelný příspěvek na běžnou péči o chráněné území, ale i o jednorázový příspěvek na realizaci konkrétního opatření, které je potřebné pro udržení předmětu ochrany (např. odlesnění, kácení dřevin, strhnutí dnu atd.).

Osvobození od placení daně z nemovitostí

Ekologicky významné prvky (EVP) se podílejí na zachování biodiverzity, mají významnou protierozní funkci a jsou nedílnou součástí zemědělské krajiny. Člení ji a spoluvytvářejí její ráz. Vzhledem k jejich významu a důležitosti zachování jsou zařazeny v evidenci ekologicky významných prvků a jsou osvobozeny od daně z nemovitých věcí. Zemědělec na jejich plochu může čerpat standardní zemědělské dotace, přestože s plochou krajinného prvku reálně nic nedělá. Bližší informace najdete zde.
Remízek mezi poli
Remízek mezi poli

Návrat k tradičnímu využití

Vlastníci se snaží najít nějaké využití „bezcenných pozemků“. Nejčastěji je napadne je zalesnit. Tím ale mohou napáchat více škody než užitku. I na malém paloučku může být nějaký vzácný živočich nebo rostlina. Každý takový záměr je dobré předem konzultovat s místní pobočkou AOPK ČR

Při hledání vhodného využití pro konkrétní pozemek pomůže nahlédnutí do historických katastrálních a leteckých map. Katastrální mapy z 19. století velice pečlivě zaznamenaly tehdejší využití území. Lze v nich dohledat, že na pozemku kdysi byly podmáčené louky nebo koryto řeky, což vysvětluje časté podmáčení pole. Pak je na zvážení obnova mokřadu, založení čejkoviště nebo biopásů, zatravnění a využití pozemku jako louku nebo pastvinu. 

V souvislosti s energetickou krizí, začíná být čím dál aktuálnější návrat k lokálním zdrojům palivového dříví. Jenomže vyrostení pořádného lesa je otázka minimálně jedné generace. Rychlejší je založení vrbovny. V pravidelných intervalech na hlavu seřezávané tzv. „hlavaté vrby“ produkují palivové dříví mnohem dřív. A jako bonus podpoříte vytvoření prostředí pro vzácný hmyz.
Niva řeky Jihlava mezi obcemi Odrovice a Smolín v roce 1950. Krajina posetá solitérními hlavatými vrbami, foto: ÚAZK
Niva řeky Jihlava mezi obcemi Odrovice a Smolín v roce 1950. Krajina posetá solitérními hlavatými vrbami, foto: ÚAZK
Nejste si jisti, jaké využití je pro váš pozemek nejvhodnější? Napište nám do poradny. Naši konzultanti vám rádi poradí.

Mohlo by vás zajímat