Živá půda
Živěna
Blog Živé půdy
Loading...
5 min

Vrbovna – Jak na vlastní palivové dříví i bez lesa?

Martin Smetana, 06/01/2023
V souvislosti s energetickou krizí začíná být čím dál aktuálnější návrat k lokálním zdrojům palivového dříví. Jenomže vyrostení pořádného lesa je otázka minimálně jedné generace. Rychlejší je založení vrbovny. V pravidelných intervalech na hlavu seřezávané tzv. „hlavaté vrby“ produkují palivové dříví mnohem dřív. A jako bonus podpoříte vytvoření prostředí pro vzácný hmyz.
Hlavaté vrby po ořezu dřeva, foto: www.zivebrehy.cz
Hlavaté vrby po ořezu dřeva, foto: www.zivebrehy.cz

Pro jaký pozemek jsou vrby vhodné?

V Česku roste 21 druhů vrb. Ne všechny jsou ale vhodné pro energetické účely. Vrba bílá a vrba křehká jsou dostatečně produktivní a dobře snášejí pravidelný řez „na hlavu“, díky čemuž zabírají relativně málo prostoru. Dají se tak pěstovat i na malých a úzkých pozemcích. Ideální pozemek by měl být celoročně vlhký, protože pak je produkce dřevní hmoty nejvyšší. Vrby ale dobře snášejí i zaplavení vodou (vrba bílá i dlouhodobě) nebo letní sucho. Můžete je pěstovat na pozemcích podél vodních toků, vodních příkopů nebo na okrajích vlhkých luk. Ze zdánlivě bezcenného podmáčeného pozemku tak získáte užitek. 

Pěstování hlavatých vrb je vhodné i na větších travnatých plochách. Dnes se tomuto moderně říká agrolesnictví. Od pradávna byly hlavaté vrby běžnou součástí hospodaření v zemědělské krajině, zejména v nivách řek, kde nebylo možné kvůli jarním záplavám pěstovat polní plodiny na orné půdě. Pasenému dobytku hlavaté vrby kromě stínu před letním sluncem poskytovaly také tzv. letninu, jednoleté větévky s listy. Zemědělci přikrmovali dobytek čerstvě sklizenou letninou nebo ji sušili na zimu.
Krajina posetá solitérními hlavatými vrbami v nivě řeky Jihlava mezi obcemi Odrovice a Smolín v roce 1950, foto: ÚAZK
Krajina posetá solitérními hlavatými vrbami v nivě řeky Jihlava mezi obcemi Odrovice a Smolín v roce 1950, foto: ÚAZK

Z vrbovny profituje i příroda

Hlavaté vrby přináší výhody nejen člověku, ale i přírodě. Pravidelně seřezávané vrby se dožívají vyššího věku a díky puklinám, které se v nich řezáním časem vytvoří, jsou důležitým úkrytem pro ohrožený hmyz a ptáky. Tyto benefity plantáže z rychle rostoucích dřevin nebo monokulturní lesy neumí nabídnout. Kromě toho jsou hlavaté vrby genius loci české krajiny, jak ho ve svých obrazech zachytil Josef Lada.
Josef Lada, Vodník a netopýři, 1936, www.joseflada.cz
Josef Lada, Vodník a netopýři, 1936, www.joseflada.cz

Množení vrby

Velkou předností vrb je jejich velice snadné množení řízkováním v lednu až březnu. Můžete si sami nařezat asi 20-30 cm řízky z jednoletých prýtů nebo si je koupit od specializovaných firem. Protože se řízky velice snadno zakořeňují, je koupě hotových sazenic zbytečně drahá. 

Nejjednodušší je naplnit sadbovače nebo květináče lehkým zahradnickým substrátem a zapíchnout větvičku. Květináče dejte do větší nádoby a nechte stát ve vodě (cca 5–10 cm). Větvičky se zakoření asi za měsíc. Poté je můžete pěstovat i bez vody, ale jistější je nechat po celý rok nízkou hladinu vody (cca 1–5 cm), aby kořenový bal nikdy nepřeschnul. Když zabezpečíte vrbám dostatek vody, narostou vám do podzimu silné sazenice.
Vlevo řízky před výsadbou, vpravo zapíchnuté řízky v sadbovači.
Vlevo řízky před výsadbou, vpravo zapíchnuté řízky v sadbovači.

Výsadba vrb

Nejvhodnější termín výsadby sazenic je podzim po opadu listů (cca listopad). Pamatujte na to, že vrby jsou světlomilné dřeviny. Aby rychle rostly, potřebují nejen dostatek vody, ale i světla. Vysazujte sazenice cca 5 metrů od sebe. Vlastní výsadba je jednoduchá – vykopejte jamku, vložte sazenici i s kůlem a zasypte hlínou. Opěrný kůl může být i slabší (stačí 1,5 m vysoký s průměrem cca 5 cm). Sazenici oploťte králičím pletivem (o délce cca 70 cm), které upevněte o kůl. Oplocení proti poškození zvěři odstraňte až bude kmen dostatečně mohutný (cca po 5–10 letech).
 

Zapěstování hlavatých vrb

V dalších letech zapěstujte kmínek do výšky cca 2–3 m tak, že několikrát ročně vylamujte mladé, ještě tenké výhonky, které vyrůstají z kmínku. Koruna se pěstuje tak vysoko proto, aby obrážející výhony nebyly poškozovány zvěří nebo hospodářskými zvířaty.

Vhodný termín, kdy začít s ořezem stromu na hlavu je až doroste kmínek do průměru 5–10 cm. Fotomanuál k zapěstování hlavatých vrb najdete zde. Další termín seřezávání na hlavu volte podle rychlosti růstu a požadovaného způsobu využití. Na výrobu pomlázky se hodí jednoleté výhody, proto se takové stromy řežou každý rok. Pro palivové dřevo se vrby řežou cca v 7-10 letých intervalech (u mladších stromů méně často, u starších silnějších stromů je růst rychlejší, proto se obmýtní doba zkracuje).

Doporučujeme tento stručný návod na péči o hlavaté vrby. Vážnější zájemci si mohou prostudovat tuto publikaci, která se věnuje ořezávaným stromům více do hloubky.

Mohlo by vás zajímat