Agrolesnictví – stromy na louky a pastviny

Louky a pastviny se většinou nacházejí na méně úrodných pozemcích. Zemědělci i vlastníci na ně často ve srovnání s ornou půdou nahlíží jako na méněcenné. Při správné péči, například formou regenerativní pastvy, lze jejich produktivitu výrazně zvýšit. Pokud se na ně vysadí stromy, mohou tyto pozemky svým produkčním potenciálem v dlouhodobém horizontu při dobrém ekonomickém nastavení konkurovat i průměrné orné půdě. Když k tomu přidá zemědělec ještě dobrý marketing, vytvoří malebnou bukolickou krajinu atraktivní pro agroturistiku, což je zajímavé finanční přilepšení k zemědělské prvovýrobě. Pojďme se podívat, jaké máte možnosti pomocí stromů maximalizovat výnosy ze svého pozemku.  
 

Jak to bylo kdysi?

Katastr 19. století na našem území rozeznával tyto kategorie:

• louky s ovocnými stromy
• louky s využíváním dřeva
• pastviny s ovocnými stromy
• pastviny s využíváním dřeva „ořez na hlavu“

Stromy se vysazovaly nejen uvnitř pozemků, ale také na jejich hranici jako rozhrady nebo hraniční stromy.

Vysazujeme stromy na louky a pastviny

Na začátek si musíte stanovit, co od stromů na louce očekáváte. Chcete mít extenzivní luční sad s cílem vypěstovat ovoce, seno pro zvířata a sad příležitostně přepásat? Palivové dříví? Kulatinu na výrobu nábytku? Nebo všechno?

Ovocné stromy je do volné krajiny vhodnější vysazovat ve formě vysokokmenů, aby je nepoškozovala zemědělská technika při seči ani pasoucí se dobytek. První větve by proto měly být minimálně 2-3 metry nad zemí. Vhodné jsou pouze stromy naroubované na bujně rostoucích podnožích, které vytváří mohutný kořenový systém a velkou korunu. Takové stromy jsou odolné vůči suchu a jsou dlouhověké. Vhodné jsou jabloně, hrušně nebo třešně. V teplejších oblastech také moruše, oskeruše, ořešáky nebo jedlé kaštany. Seznam odrůd ovocných dřevin, které jsou vhodné do méně příznivých a vyšších poloh, najdete zde.

Nový dotační titul agrolesnictví je jenom malý výsek z možností, které máte. Na loukách a pastvinách umožňuje stromy vysazovat v pravidelných řadách, nahodile ve skupinkách nebo jako solitérní stromy.

Nejen lesní druhy dřevin, ale také ty ovocné je možné pěstovat jako tzv. cenné listnáče na řezivo. Takové stromy se vyvětvují do výšky 3-8 metrů. Díky tomu narostou dlouhé rovné kmeny, které jsou vyhledávané a vysoko ceněné. Jeden takový kmen lze na aukcích dřeva zpeněžit lépe než dřevo z 1/4 hektaru horšího lesa. Kmeny stromů se využívají na výrobu nábytku, hudebních nástrojů, loupaných a krájených dýh apod. Pro tyto účely se nejčastěji pěstuje jeřáb břek, oskeruše, jabloň lesní, hrušeň planá, třešeň ptačí, dub, ořešák, kulturní odrůdy hrušní a třešní, javor klen. Menší větve a méně kvalitní stromy lze využít jako dřevo na otop.

Cíleně pro palivové dřevo se na pastvinách po staletí pěstovaly stromy, které byly pravidelně ořezávané ve výšce 2-3 metrů, aby se k nově vyrašeným mladým větvím nedostal dobytek. Po dlouhodobém výmladkovém pěstování vznikl krátký, na konci rozšířený kmen, který připomínal hlavu. Pěstování hlavatých stromů se budeme věnovat v příštím díle tohoto seriálu.

Potřebujete poradit? Napište nám do poradny.