Stromy ve vinici IV: Keře

V prvním dílu článku jsme se podívali do historie společného pěstování révy vinné a stromů. V druhém dílu jsme vybírali vhodné stromy a ve třetím se podívali, jaké stromy vinaři nejčastěji pěstují.   
 

Jak na keře ve vinicích

Pro podporu biodiverzity ve vinicích jsou velmi důležité keře. Jsou 3 možnosti jak s nimi pracovat:

1. nechat keře růst ve formě volně rostoucího živého plotu (pokud je dost místa)
2. zastřihovat je jako živý plot do tvaru kvádru (pokud je málo místa)
3. zapěstovat podle anglického vzoru „hedgelaying“ (pokud je velice málo místa)

Volně rostoucí keře se zapojí a vytvoří remízek. Na pěstování stříhaných živých plotů existuje spousta návodů v zahradnické literatuře.

Když je málo místa

Pojďme se blíže podívat na u nás neznámý způsob pěstování keřů, tzv. „hedgelaying“ (pokládané a udržované živé ploty). Praktický návod najdete zde. Angličtí farmáři vysadí na husto sazenice keřů kolem pastvin v jedné, případně ve dvou řadách. Pro vinice budou z důvodu úspory místa vhodnější spíše jednořadové výsadby. Vzdálenost sazenic od sebe by měla být 30 - 50 cm a v prvních letech se keře nechají volně růst. Až dosáhnou výšky kolem 2 - 3 m, přistoupí farmáři k jejich „položení“. V předjaří osekají boční větve a na bázi kmene provedou zásek sekerou, aby bylo možné celý keř bez zlomení kmínku ohnout do úhlu 45 °. Zbylou část pahýlu odřežou. Do řady asi 1 m od sebe zatlučou pomocné kůly do výšky cca 1 m, o které pak upevní (propletením nebo přivázáním) položené keře. Je mnoho různých lokálních variací, pro inspiraci si vyhledejte obrázky na Googlu. Takto upravené keře na jaro obráží, přičemž nově rostoucí výhony, které rostou přirozené kolmo vzhůru, zahustí celý živý plot a vznikne tak neproniknutelná bariéra. Živý plot se pak nechá volně růst. V dalších letech se podle potřeby provádí jeho ořez, aby moc neprorůstal do šířky ani do výšky.

Pokládané a udržované živé ploty, které se vysadí kolem vinice, působí jako přirozené ohraničení pozemku vinice, zabrání srnkám a zlodějům dostat se do vinice (bez potřeby oplocování), podpoří biodiverzitu ve vinici a nezaberou moc místa.  
 

Péče o keře ve vinici

Přerostlé volně rostoucí remízky je dobré jednou za 10-20 let radikálně zmladit. Nejlépe v zimním období (listopad-únor). Zmlazení by nikdy nemělo proběhnout naráz, ale na etapy (např. každých 5 let 1/3 keřů). Některé dřeviny snesou řez až na zem a dobře obráží z kořenových výmladků (např. trnka nebo svída), jiné je nutno řezat na výšku min. 15-20 cm, aby měli z čeho obrůstat. Pokud nevíte, jak zareaguje konkrétní druh, pak raději volte kompromisní výšku 15-20 cm.

Klestí po ořezu (keřů i stromů) je vhodné uložit na hromadu. Hromady větví fungují jako úkryt pro hmyz, ježky, žáby, hady, nebo jako hnízdiště pro ptáky. Nemusíte se bát, že by hromada po letech narůstala do neúnosných rozměrů. Hromada klestí dokáže pojmout obrovské množství biomasy, protože si bude „sedat“ a postupně rozkládat.

Pokud ve vinici není prostor na hromadu, pak je dobré větve spálit nebo štěpkovat ihned po řezu. Jinak hrozí, že hromady klestí využijí drobní pěvci na hnízdění a ostatní živočichové na úkryt. Při pozdější likvidaci hromady byste je všechny zahubili.

Jaké keře do vinice?

Čím více druhů, tím lépe. Různé druhy živočichů preferují různé dřeviny. Trnité keře, jako jsou hlohy, trnka obecná nebo ostružiny s oblibou vyhledávají pro hnízdění ptáci, protože se v nich cítí bezpečně před predátory. Z beztrnných můžete založit okusový remízek pro zvěř, čímž snížíte poškození révy. Kvetoucí druhy pro pyl a nektar vyhledává hmyz.

Trnka obecná (Prunus spinosa) se rozšiřuje do prostoru kořenovými výmladky. Neudržovaný porost tak může během pár let nabýt značně do šířky, proto ji vysazujte raději na volné plochy, kde je více místa.

Vhodný čas na výsadbu keřů je podzim (cca listopad). Někdy může být výhodnější keře raději vysévat než-li vysazovat. Je to levnější, rychlejší, méně pracné a mnohem efektivnější zejména na méně úrodných nebo suchých místech, kde hrozí výrazné úhyny sazenic po výsadbě. Stačí na podzim nasbírat semínka a rozhodit je na povrch nezarostlé půdy. Ze semen se velmi dobře pěstuje svída krvavá nebo plané růže. Semínka zejména růže šípkové klíčí až po 2. přezimování. Nemějte proto strach, když je v 1. roce nenajdete. Oba přístupy můžete kombinovat. Je vhodné vysadit keře, které se obtížněji pěstují ze semen (např. dříny), a po výsadbě kolem vysypat semena svídy a růží, místo plýtvání penězi na nákup hotových sazenic.

Vhodné je využít i spontánně vyrostlé semenáčky keřů. Na půdě nechané ladem se brzy objeví ostružiny, růže šípkové, svídy krvavé a jiné křoviny, jejichž semínka z okolí donesou ptáci nebo drobní hlodavci.

Pro většinu vinic jsou vhodné tyto druhy keřů:

• brslen evropský (Euonymus europaeus)
• dřín obecný (Cornus mas)
• kalina obecná (Viburnum opulus)
• kalina tušalaj (Viburnum lantana)
• ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare)
• řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica)
• plané růže (Rosa)
• svída krvavá (Cornus sanguinea)

Na vlhčí místa, jako jsou např. terénní sníženiny, jsou vhodné i keřové vrby (vrba nachová, vrba popelavá).

“Vitilesnictví” je jedna z mnoha forem agrolesnictví. Přináší výhody pro vinaře i pro přírodu. Pomáhá regenerovat půdu i krajinu. Je proto jedním z postupů regenerativního zemědělství, o kterém zjistíte vše na Platformě pro regenerativní zemědělství.