Remízky

Skupiny stromů nebo keřů rozmístěné v polích nebo na loukách mají zásadní krajinotvorný význam. Důležité je vysazovat původní druhy a porost příliš nepřehušťovat, aby měly vysazené dřeviny dostatek prostoru pro kořeny i větve, a mohli z nich vyrůst dostatečně silní a odolní jedinci. Remízky po obvodu pole chrání před zálety postřiků ze sousedních pozemků nebo mohou rozdělovat větší polní celky a vnášet do nich život.

Přínosy remízků:

• fungují jako větrolamy, tlumením silných větrů pomáhají zachycovat odvátou půdu i sníh a hromadí je kolem sebe, snižují erozi a zachycují vláhu,
• slouží jako útočiště pro živočichy (např. nabízí hnízdiště pro ptáky, kteří se pak živí škůdci pěstovaných plodin –⁠ když není potrava na polích, hledají ji živočichové v remízcích: nektar, plody),
• přispívají k lepšímu mikroklimatu na místě,
• neoraná půda pod remízky slouží jako útočiště pro půdní živáčky, odkud mohou po orbě opět kolonizovat pole,
• zabraňují smývání živin z polí do vodních toků a podzemních vod. Spolu s živinami, které vychytávají ve velkých hloubkách, kam se kořeny běžných plodin nedostanou, je vytahují do svých nadzemních části. S opadem listů je zase vrací na povrch půdy, přispívají tak ke koloběhu živin v přírodě a krmí půdní edafon.

Na zakládání remízků lze čerpat finance z dotačních programů na obnovu krajiny.

Omezení: Pro výsadbu dřevin ve zvláště chráněných územích (národní park, chráněná krajinná oblast, přírodní rezervace, přírodní památka apod.) je nutný souhlas orgánu ochrany přírody. Nelze získat souhlas s výsadbou dřevin, pokud by výsadba byla v rozporu s předmětem ochrany (např. výskyt vzácných světlomilných druhů rostlin a živočichů na loukách nebo přirozeně bezlesích plochách jako jsou strmé svahy a skalnaté výchozy).