3 min.
Za mokra na pole nelez!
Monika Hradilová, Anna Václavíková, Zuzana Benešová, 21. 10. 2022
Venku je vlhko a lezavo, občas zaprší. Ale plán je plán, takže na pole se vjede bez ohledu na důsledky. Takto bohužel přemýšlí řada zemědělců, dokonce nás o tom informují i ve zpravodajství: „Nestíháme, denně musíme vyjet na pole, ať prší nebo ne.” Opak je pravdou. Na pole se za mokra nejezdí. Proč?
Vyježděné koleje na poli u Palačova, foto: Monika Hradilová
Zemědělec, který pojede na pole za mokra, dobrou službu půdě rozhodně neudělá. Vyjezdí v ní hluboké koleje, kterými odtéká voda i s cennou ornicí. Navíc půdu utuží, takže bude fungovat jako lavor - vodu zachytí, ale nepropustí tam, kde je jí třeba.
Pole u Palačova, foto: Monika Hradilová
V utužené půdě jsou zmáčknuté póry, které za normálních podmínek obsahují vodu a vzduch. Půda tak nemůže další vodu pojmout a zadržet. Pokud přijde přívalový déšť, voda se nebude mít kam vsáknout a odteče pryč. S sebou vezme nenávratně i ornici a pozemek výrazně ztratí na hodnotě.
Pole u Palačova po sklizni kukuřice, foto: Monika Hradilová
Co se zhutněnou půdou? Do osevního postupu musí zemědělec zařadit hluboko kořenící plodiny, které dokáží zhutněné podorničí rozbít svými kořeny. Je to například ředkev olejná, komonice bílá nebo vojtěška.
Vyježděným kolejím, utužené půdě a erozi se ale musí především předcházet. Stačí to říct svému zemědělci. Pokud se o zdraví půdy nezajímá, je načase najít jiného.
Vyježděným kolejím, utužené půdě a erozi se ale musí především předcházet. Stačí to říct svému zemědělci. Pokud se o zdraví půdy nezajímá, je načase najít jiného.
