Živá půda
Živěna
Blog Živé půdy
Loading...
3 min.

From Farm To Closet: Módní průmysl začíná řešit dopady na zemědělskou půdu

Zuzana Benešová, 13/12/2021
Trend „Z farmy na stůl“ určitě znáte, ale říká vám něco „z farmy do skříně“? Půda nás nejen živí, ale i šatí. Oděvní průmysl jí ovšem dává co proto. Některé oděvní značky začaly investovat do regenerativního zemědělství. Je to hudba budoucnosti oděvního průmyslu?

Trend „Z farmy na stůl“ určitě znáte, ale říká vám něco i „z farmy do skříně“? Půda nás nejen živí, ale i šatí. Oděvní průmysl jí ovšem dává co proto. Některé oděvní značky začaly investovat do regenerativního zemědělství. Je to hudba budoucnosti oděvního průmyslu?

 

Oblečení, životní prostředí a my

Textilní a oděvní průmysl zaměstnává miliony lidí a většinu na světě jich obléká. Zanechává ovšem významnou ekologickou stopu. Využívá půdu a vodu, nadužívá chemikálie a vypouští skleníkové plyny.

Bavlna a další suroviny pro výrobu oděvů se pěstují na obrovských plochách zemědělské půdy. Pro jejich vypěstování a následnou výrobu přírodních vláken se spotřebuje velké množství vody, energií a chemikálií. Výroba syntetických vláken, která tvoří až 60 % textilní produkce, je zase založena na fosilních palivech. Polyester je nejběžněji používané vlákno. Na jeho výrobu se ale spotřebuje více než 70 milionů barelů ropy ročně. 

Praní a sušení textilií vede k další významné spotřebě vody a energie, navíc se při nich uvolňují chemikálie a mikroplasty. Evropané spotřebují průměrně 26 kg textilu na osobu za rok.
Sklizeň bavlny. Foto: unsplash.com
Sklizeň bavlny. Foto: unsplash.com

Udržitelnost nestačí, je čas začít uzdravovat 

Historicky je výroba oděvů se zemědělstvím úzce spjata. Oděvní průmysl si za roky fungování vybudoval rozsáhlý a komplexní dodavatelský řetězec. Většina značek spolupracuje s textilkami a továrnami na výrobu oděvů, ale jen málo z nich se vrací až na farmy, kde se pěstuje bavlna, len, kaučukovník nebo chovají ovce, kozy či lamy. Ale to se začíná pomalu měnit.

Oděvní průmysl cítí tlak na řešení své neudržitelné ekologické stopy. Většina emisí skleníkových plynů a spotřeby vody při výrobě oděvů vzniká na začátku dodavatelského řetězce. Proto některé oděvní značky investují do regenerativního zemědělství, které využívá šetrnější zemědělské postupy. Ty mohou zpomalit změnu klimatu, zvýšit biodiverzitu a zlepšit stav půdy. 

Regenerativní zemědělství je komplexní způsob hospodaření, které se zaměřuje zejména na ozdravení půdy, z čehož následně benefituje kvalitní a stabilní úrodou. Je postaveno na základních postupech jako jsou pravidelné dodávky organické hmoty do půdy, pěstování meziplodiny, nepoužívání chemických hnojiv, pesticidů nebo GMO, střídání plodin, podsevy, pásové zpracování půdy nebo bezorební techniky. Změna klimatu je stále větším problémem a regenerativní zemědělství se tak může stát ještě atraktivnějším, zdravá půda totiž lépe váže uhlík.
Ovčí vlna. Foto: marekdvorak.com
Ovčí vlna. Foto: marekdvorak.com

Investice do oživení

Zájem o regenerativní zemědělství roste převážně v potravinářském průmyslu, a to zejména díky velkým hráčům jako jsou Nestlé, General Mills nebo Danone. V posledních letech se přidaly i oděvní značky. A jestli je módní průmysl v něčem dobrý, tak je to určování trendů. 

Jedním z největších hráčů v regenerativním zemědělství, pokud jde o módu, je Patagonia. Ta se spojila s Rodale Institutem, aby prověřila a přehodnotila svůj dodavatelský řetězec. V roce 2017 pomohla založit program Regenerative Organic Certified™. Spolupracuje s více než 800 indickými farmáři, kteří pěstují bavlnu v režimu regenerativního zemědělství.

A další je následují. Timberland v Thajsku buduje dodavatelský řetězec regenerativního kaučuku, který po vyzkoušení ve vlastních produktech nabídne i ostatním výrobcům.

Firma Allbirds oznámila, že veškerá vlna v jejích oděvech bude do roku 2025 pocházet z regenerativního zemědělství a pařížská společnost Kering, pod kterou spadají módní domy Gucci, Balenciaga a další luxusní značky, spustila společně s Conservation International regenerativní fond. Do pěti let plánuje přeměnit milion hektarů zemědělské půdy, která produkuje suroviny pro módní průmysl, k využití metod regenerativního zemědělství.
Bavlna. Foto: unsplash.com
Bavlna. Foto: unsplash.com

Šťastný konec v nedohlednu

Ale regenerativní zemědělství není řešením přes noc. Může trvat roky, než se vyčerpaná zemědělská půda ozdraví, ale také než se objeví suroviny z regenerativního zemědělství v dodavatelském řetězci oděvních značek.

Navíc pro regenerativní zemědělství chybí standardy. Pěstitel lnu v Evropě bude mít jiné potřeby, než chovatel ovcí na Novém Zélandu nebo pěstitel bavlny v Indii. Rodale Institute proto spustil program Regenerative Organic Certified™ a začal vytvářet oficiální standard. Jde o certifikaci zemědělské produkce, která zahrnuje dobré životní podmínky pro zvířata, spravedlivé podmínky pro farmáře a další pracovníky v zemědělství a přísné požadavky na zdraví půdy a hospodaření s ní. V současné době ji pilotuje Patagonia na farmách v Indii a je překvapená, jak rychle se suchá a poškozená půda může oživit. Doufá, že se k nim připojí mnoho dalších značek, protože sami to nezvládnou.
 

Zdroje:

Fast Company: Why Patagonia, Gucci, and Timberland are making a big bet on farming
European Environment Agency: Textiles in Europe's circular economy
Vogue Business: How a California label is advancing farm-to-closet fashion
Vogue Business: Can farm-to-closet work for fashion?