Změna klimatu přináší častější, intenzivnější a delší vlny veder, které s dalším oteplováním budou nabírat na četnosti, síle a bohužel i délce. Města jsou přitom postižena víc, protože v nich jsou – díky mnoha zpevněným plochám a výrazně méně zeleni – vlny veder horší a hůře snesitelné. Obecně se zvyšuje počet teplých extrémů a naopak ubývá extrémů studených. To ostatně zažíváme v posledních dnech na vlastní kůži. Můžeme s tím něco dělat? Nebo se upečeme?
Máme pocit, že klimatická změna a počasí jako takové se děje někde daleko v atmosféře. Vliv na chod počasí má ale i pevnina, konkrétně stav půdy. Je půda suchá? Potom je větší pravděpodobnost vzniku vlny vedra a vedro se ještě zintenzivňuje. Je to dáno tím, že je menší výpar, který by vzduch ochlazoval. Naopak vlhká půda může vlny veder zmírňovat.
Vodu v půdě zadržuje organická hmota. Pokud po sklizni všechny rostliny odvezeme pryč a na poli nezůstanou žádné rostlinné zbytky, budeme z půdy jen čerpat, ale nedovolíme jí, aby se obnovila. Organickou hmotu do půdy můžeme dostat různými způsoby – meziplodiny jsou jedním z nich. Je dobré používat statková hnojiva, která pomáhají zadržet vodu v půdě, ale také zlepšují její strukturu. Další dobrou praxí je mulčování. Vyhněte se ale mulčování plastovými fóliemi a netkanými textiliemi, které půdu znečišťují mikroplasty a s organickou hmotou nepomůžou.
Jak můžeme pomoct půdě, aby ona pomáhala nám?
Klíčové je udržovat půdu vlhkou. Pole by mělo být celoročně pokryté rostlinami, nikdy by nemělo být holé, aby porost udržoval vláhu v půdě. Po sklizni a před vysetím nové plodiny je vhodné zasadit tzv. meziplodiny, které nejen že udrží půdu vlhčí, ale také ji vyživují a zamezují erozi. Před setím se tyto rostliny buď zapraví do půdy nebo se pomocí speciální techniky seje přímo do vymrzlého a posečeného porostu.Vodu v půdě zadržuje organická hmota. Pokud po sklizni všechny rostliny odvezeme pryč a na poli nezůstanou žádné rostlinné zbytky, budeme z půdy jen čerpat, ale nedovolíme jí, aby se obnovila. Organickou hmotu do půdy můžeme dostat různými způsoby – meziplodiny jsou jedním z nich. Je dobré používat statková hnojiva, která pomáhají zadržet vodu v půdě, ale také zlepšují její strukturu. Další dobrou praxí je mulčování. Vyhněte se ale mulčování plastovými fóliemi a netkanými textiliemi, které půdu znečišťují mikroplasty a s organickou hmotou nepomůžou.
Dlouhotrvající vedro má zpátky vliv na půdu a pevninu. Ničí úrodu, snižuje fotosyntézu, zpomaluje růst listů, zvyšuje úmrtnost stromů, do půdy se ukládá méně oxidu uhličitého, snižuje se půdní vlhkost. A co se týká člověka – vlny veder mohou způsobit a bohužel způsobují i smrt. Chceme-li příjemnější léto, musíme dbát na stav půdy. Je to jednoduchý způsob, jak se v létě neupéct a neroztéct.
Už teď je jisté, že ke konci 21. století budou vlny veder ještě horší než teď. Při nejhorším emisním scénáři mohou trvat až 60 dní! Takto silné vlny veder by se navíc opakovaly častěji – celoprázdninová vedra bychom zažili jednou za dva roky. Museli bychom si zvyknout, že čtyřicítky nejsou žádnou výjimkou. Sucho by sužovalo naši krajinu víc než kdy dřív. Přívalové deště by díky teplejšímu počasí nabraly na síle a letní povodně by na suché půdě měly mnohem ničivější dopady. Nemáme čas ztrácet čas. Pokud vlastníte půdu, zaneste do pachtovní smlouvy takovou péči o půdu, která bude vlny veder zmírňovat.
IPCC, 2021: Climate Change 2021: The Physical Science Basis. Contribution of Working Group I to the Sixth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change[Masson-Delmotte, V., P. Zhai, A. Pirani, S.L. Connors, C. Péan, S. Berger, N. Caud, Y. Chen, L. Goldfarb, M.I. Gomis, M. Huang, K. Leitzell, E. Lonnoy, J.B.R. Matthews, T.K. Maycock, T. Waterfield, O. Yelekçi, R. Yu, and B. Zhou (eds.)]. Cambridge University Press, Cambridge, United Kingdom and New York, NY, USA, In press, doi:10.1017/9781009157896.
IPCC, 2019: Climate Change and Land: an IPCC special report on climate change, desertification, land degradation, sustainable land management, food security, and greenhouse gas fluxes in terrestrial ecosystems [P.R. Shukla, J. Skea, E. Calvo Buendia, V. Masson-Delmotte, H.-O. Pörtner, D. C. Roberts, P. Zhai, R. Slade, S. Connors, R. van Diemen, M. Ferrat, E. Haughey, S. Luz, S. Neogi, M. Pathak, J. Petzold, J. Portugal Pereira, P. Vyas, E. Huntley, K. Kissick, M. Belkacemi, J. Malley, (eds.)]. In press. https://www.ipcc.ch/srccl/chapter/chapter-2/
Už teď je jisté, že ke konci 21. století budou vlny veder ještě horší než teď. Při nejhorším emisním scénáři mohou trvat až 60 dní! Takto silné vlny veder by se navíc opakovaly častěji – celoprázdninová vedra bychom zažili jednou za dva roky. Museli bychom si zvyknout, že čtyřicítky nejsou žádnou výjimkou. Sucho by sužovalo naši krajinu víc než kdy dřív. Přívalové deště by díky teplejšímu počasí nabraly na síle a letní povodně by na suché půdě měly mnohem ničivější dopady. Nemáme čas ztrácet čas. Pokud vlastníte půdu, zaneste do pachtovní smlouvy takovou péči o půdu, která bude vlny veder zmírňovat.
Zdroje:
IPCC, 2021: Climate Change 2021: The Physical Science Basis. Contribution of Working Group I to the Sixth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change[Masson-Delmotte, V., P. Zhai, A. Pirani, S.L. Connors, C. Péan, S. Berger, N. Caud, Y. Chen, L. Goldfarb, M.I. Gomis, M. Huang, K. Leitzell, E. Lonnoy, J.B.R. Matthews, T.K. Maycock, T. Waterfield, O. Yelekçi, R. Yu, and B. Zhou (eds.)]. Cambridge University Press, Cambridge, United Kingdom and New York, NY, USA, In press, doi:10.1017/9781009157896.
IPCC, 2019: Climate Change and Land: an IPCC special report on climate change, desertification, land degradation, sustainable land management, food security, and greenhouse gas fluxes in terrestrial ecosystems [P.R. Shukla, J. Skea, E. Calvo Buendia, V. Masson-Delmotte, H.-O. Pörtner, D. C. Roberts, P. Zhai, R. Slade, S. Connors, R. van Diemen, M. Ferrat, E. Haughey, S. Luz, S. Neogi, M. Pathak, J. Petzold, J. Portugal Pereira, P. Vyas, E. Huntley, K. Kissick, M. Belkacemi, J. Malley, (eds.)]. In press. https://www.ipcc.ch/srccl/chapter/chapter-2/
