Mikroplasty V: V půdě dělají hrozné věci – třeba zhoršují sucho

Plasty znamenají změnu

Půda se skládá z organické hmoty a z částic písku, prachu a jílu, mezi nimiž jsou póry naplněné vzduchem a vodou. Různý poměr různě velkých částic ovlivňuje množství a velikost těchto pórů, propustnost vody a také to, kolik vody se v půdě zadrží. V písčité půdě je sice dostatek pórů, kam by se voda vešla, ale neudrží se v ní a proteče. V jílovité půdě jsou póry menší a voda v nich zůstává, ale je vázána silami, které nedovolí rostlinám, aby vodu čerpaly. Ideální je tedy něco mezi – hlína.

Přítomnost mikroplastů v půdě mění množství i velikost pórů a také snižuje schopnost půdy zadržovat vodu. Mikroplasty jsou navíc hydrofobní, takže se na ně voda nedokáže navázat jako na jiné částice v půdě. To může být problém jak v období sucha, tak během povodní, protože půda kontaminovaná mikroplasty nepojme tolik vody. Kromě toho zvyšují mikroplasty v půdě výpar.

Mikroplasty také mění půdní pH. Většině rostlin se nejlépe daří v rozmezí pH 5,5–7,5, tedy v půdách neutrálních nebo mírně kyselých či mírně zásaditých. Ukazuje se, že mikroplasty zvyšují pH půdy. Když se pH půdy dostane nad nebo pod optimální rozpětí pH, rostlinám se nebude dařit.

Vlivů mikroplastů na půdu je spousta. Mimo jiné ovlivňují i mikrobiální aktivitu v půdě a půdní biotu. Částice plastů interagují i s žížalami, které mikroplasty přesouvají do větší hloubky, a tím se zvyšuje i pravděpodobnost znečištění podzemních vod. 
 

Plasty mění i uhlíkový cyklus

Výroba plastů z ropy a jejich doprava v různých fázích jejich životního cyklu mají nemalou uhlíkovou stopu. Jenom plasty stojí za 3,4 % emisí skleníkových plynů. I ve chvíli, kdy se plasty rozpadnou na mikroplasty, mění uhlíkový cyklus.

Uhlík je základní stavební kámen veškeré živé hmoty. Ve chvíli, kdy rostlina odumře, začne se v půdě přeměňovat na minerální podíl půdy (mineralizace) nebo na humus, který uhlík zadržuje na stovky let. Mikroplasty v půdě ale zpomalují rozklad organické hmoty, což způsobuje, že je v půdě méně uhlíku, který by mohli využít mikrobi pro své fungování a fungování půdy. Plasty jsou sice také tvořeny z uhlíku, ale ve formě, která je většině mikrobů nedostupná.
 

A bude jich víc a víc

Dá se tedy s mikroplasty v půdě něco dělat? Nebo jich bude jen přibývat a budou způsobovat změny v půdě, v rostlinách a i v našich tělech? Spíše to druhé.

Objevují se výzkumy o bakteriích a mikrobech, které by snad dokázaly mikroplasty pojídat. Existují enzymy, které dokáží plasty rozkládat. Tyto enzymy jsou produkované mikroby, kteří žijí i v půdě, a ukázalo se, že těchto enzymů produkují více na více kontaminovaných místech. Do jisté míry se tak přizpůsobují všudypřítomnému znečištění.