Živá půda
Živěna
Blog Živé půdy
Loading...
3 min.

Mikroplasty v půdě nezůstanou. Lezou nám do zelí

Tereza Pavlíková, 18/08/2022
    Mikroplasty se dostávají do půdy z ovzduší, z vody, ale také přímo při zemědělské činnosti. V půdě ale nezůstávají donekonečna – dokáží se přes kořeny rostlin dostat až do jejich plodů, které potom jíme. Vliv na rostlinu ale mají i tehdy, kdy v půdě „prostě jenom jsou“.
    Růst rostlin, které pěstujeme, ovlivňují mikroplasty v půdě. Každý druh plastu má na rostliny jiný vliv, stejně tak při různé koncentraci mikroplastů v půdě se rostlina chová jinak. Nemluvě o tom, že na každou rostlinu působí plasty jinak. Mikroplasty v půdě mají na rostliny nepřímý vliv. Když se dostanou do rostliny, ovlivňují ji přímo, a posléze také nás, pokud plody takové rostliny sníme.
     

    Když rostlina roste v kontaminované půdě

    Mikroplasty mohou měnit půdní podmínky (např. zvyšují pH půdy), ovlivňují půdní faunu a také bakterie, které jsou pro dobré fungování půdy potřeba. V půdě se schovávají jak konvenční, tak biodegradovatelné mikroplasty (dále bioplasty), které na půdu a na rostliny působí jinak. Bioplasty, které jsou vnímané jako „lepší plasty“, mohou mít ale dokonce více negativních vlivů na růst rostlin než konvenční mikroplasty.

    Například fazole. Když je v půdě přítomen polyethylen (který známe např. z pytlíků na pečivo), fazol obecný (Phaseolus vulgaris) má větší listy a v nich relativně méně chlorofylu. Kořeny má delší a má výrazně více drobných kořínků, než kdyby v půdě polyethylen nebyl. Celkový růst rostliny ale není významně ovlivněn. Naopak bioplast v půdě (konkrétně PLA) způsobuje, že fazol má méně biomasy v kořenech, ve výhoncích, v listech i v plodech. Je prostě menší. Zemědělci a koneckonců i my jako konzumenti přitom chceme co největší úrodu.

    Když se mikroplasty dostanou do rostliny

    Mikroplasty se z půdy dokáží dostat i přímo do rostliny. Rostlina svým způsobem mikroplasty sbírá. Na čepičce kořenů se tvoří „sliz“, aby kořeny lépe klouzaly hlouběji do půdy, a v tomto slizu se mikroplasty dokáží zachytit. Do rostliny samotné potom pronikají mezibuněčným prostorem. Jakmile se dostanou do středu kořene, mohou migrovat do stonku a listů skrz vaskulární systém rostliny. Dokud jsou mikroplasty v kořenech nebo stoncích, mají tendence se shlukovat a tvořit řetězce, ale v listech se rozpojují a každá částice je zde sama za sebe.
    Nejenže mikroplasty nezůstávají v půdě, nezůstávají ani v listech a stoncích a dostávají se přímo do plodů ovoce a zeleniny, kterou konzumujeme. Přímo zevnitř rostliny tak mikroplasty mohou způsobovat menší vzrůst rostliny, mohou zabraňovat přijímání vody nebo živin rostlinou a další. Zelenina je obecně méně kontaminovaná než ovoce. Každý druh se ale liší velikostí plastových částic, které do něj pronikají.

    Jablko je více kontaminované než hruška. Když sníme stogramové jablko, dostaneme do sebe spolu s ním skoro dvacet milionů malých mikroplastů velkých zhruba 2 mikrometry (0.002 mm). Co do množství mikroplastů je na tom lépe zelenina. Stogramová mrkev v sobě má jen asi polovinu toho, co obsahuje jablko, ale plasty jsou průměrně ještě o půl mikrometru menší, což nemusí být zrovna dobře. Pokud se chceme vyhnout konzumaci mikroplastů, pak je ale nejlepší salát – ve sto gramech salátu je mikroplastů „jen“ pět milionů, zato jsou tu mikroplasty největší (2.5 mikrometru).
     

    Zvířata jsou jako rostliny

    Mikroplasty se dostávají i do zvířat, která je jednoduše jako my  prostě sní. Jedí velké kusy plastů, např. plastovou mulčovací fólii nebo igelitové sáčky, které se kousáním a dále procesy v břiše zvířete rozpadnou na mikroplasty. Druhá cesta, jakou se do zvířat dostanou, jsou z krmiva, které může být znečištěné mikroplasty, nebo z rostlin, které spásají.

    Když chceme zjistit, kolik mikroplastů zvířata jedí, zkoumáme jejich výkaly. Přímo v jejich těle je ale znečištění ještě větší. Ve španělském výzkumu se ukázalo, že ovce mají ve výkalech průměrně 997 částic na kg, přitom v zemědělských půdách v této oblasti jich je ještě jednou tolik. Množství mikroplastů se liší od ovce k ovci. Zpravidla jich je obsaženo více ve výkalech starších ovcí. Mikroplasty jsou ale ve výkalech jak ovcí pasoucích se v blízkosti polí s plastovou mulčovací fólií, tak ovcí žijících v ovčíně.
    Z tohoto pohledu tedy není velký rozdíl mezi zvířaty a rostlinami. Obě skupiny v sobě bohužel nosí mikroplasty. Rozdíl je akorát v tom, jakým způsobem se do nich dostávají, a případně v jejich vylučování. Tak či onak, většina lidí konzumuje jak rostliny, tak zvířata, což jen přispívá k oné pověstné „kreditce“, kterou každý týden sníme.

    Co se děje s mikroplasty, které sníme my? Mohou nám ublížit? Jaké potížisty spolu s mikroplasty v sobě nosíme? O tom se dočtete v dalším díle seriálu o mikroplastech v půdě a zemědělství.

    Zdroje



    BERIOT, N., PEEK, J., ZORNOZA, R., GEISSEN, V., LWANGA, E. H. (2021): Low density microplastics detected in sheep faeces and soil: A case study from the intensive
    vegetable farming in Southeast Span. Science of the Total Environment, 755(2021).
    https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2020.142653 

    CONTI, G. A., FERRANTE, M., BANNI, M., FAVARA, C., NICOLOSI, I., CRISTALDI, A., FIORE, M., ZUCCARELLO, P. (2020): Micro- and nano-plastics in edible fruit and vegetables. The first diet risks assessment for the general population. Environmental Research, 187(2020), p. 109677. https://doi.org/10.1016/j.envres.2020.109677 

    EBERE, E. C., WIRNKOR, V. A., NGOZI, V. E. (2019): Uptake of Microplastics by Plant: a Reason to Worry or to be Happy? World Scientific News, 131(2019), pp. 256–267.

    MENG, F., YANG, X., RIKSEN, M., XU, M., GEISSEN, V. (2020): Response of common bean (Phaseolus vulgaris L.) growth to soil contaminated with microplastics. Science of the Total Environment, 755(2021), p. 142516. https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2020.142516 

    Mohlo by vás zajímat