Živá půda
Živěna
Blog Živé půdy
Loading...
7 min.

Poradna pro vlastníky | Zlepšení hospodaření krok za krokem

Zuzana Benešová, 13/12/2021
Za necelého půl roku fungování poradny se na nás obrátilo téměř 150 vlastníků půdy. Vážíme si jejich důvěry. A těší nás i jejich radost, když se podaří zlepšit hospodaření a stav jejich půdy, což je i náš cíl. Dostáváme ale také dotazy nebo komentáře, ze kterých cítíme nedůvěru a obavy. Rozhodli jsme se vám proto na jedné z našich úspěšných realizací ukázat, jak to celé probíhá.
Ukázka hospodaření na pozemcích u Švihova u Klatov. Foto: LPIS
Ukázka hospodaření na pozemcích u Švihova u Klatov. Foto: LPIS

Za necelého půl roku fungování poradny se na nás obrátilo téměř 150 vlastníků půdy. Vážíme si jejich důvěry. A těší nás jejich radost, když se podaří zlepšit hospodaření a stav jejich půdy, což je i náš cíl. Dostáváme ale i dotazy nebo komentáře, ze kterých cítíme nedůvěru a obavy. Rozhodli jsme se vám proto na jedné z našich úspěšných realizací ukázat, jak to celé probíhá.

 

První krok je na vás, se vším ostatním pomůžeme

Rozhodnete-li se pro svou půdu něco udělat, stačí se nám ozvat. Je to jednoduché, buď vyplníte formulář v poradně nebo nám napíšete e-mail. Nemusíte mít jasnou představu, co chcete řešit nebo změnit. Spojíme se s vámi, probereme to a zjistíme, jak hospodaření na vašem pozemku zlepšit. Dotazy vlastníků typu „Informace“, „Péče o půdu“, „Chci to změnit“ nám moc neřeknou. Přitom nám stačí málo: kontakt na vás, ideálně telefon, na který se vám dá dovolat, katastrální území a parcelní číslo vašeho pozemku. A můžeme začít.
Pozemky Biskupství plzeňského u Mečína. Foto: LPIS
Pozemky Biskupství plzeňského u Mečína. Foto: LPIS
V létě se nám ozvalo Biskupství plzeňské, že chce zlepšit hospodaření na svých pozemcích. Církevní restituce vnímají jako možnost ozdravit půdu a šetrně na ní hospodařit.

“Je nesmírně důležité, aby každý svým dílem přispěl k ochraně životního prostředí. Ve své encyklice Laudato nás k tomu velmi intenzivně vybízí také papež František. Chtěl bych, aby se ochrana životního prostředí a udržitelné hospodaření s půdou stalo naprosto přirozenou součástí života v naší diecézi,” vysvětlil plzeňský biskup Tomáš Holub motivaci zapojit se do projektu Živá půda.

Biskupství spolu s farnostmi vlastní více než 3000 hektarů zemědělské půdy. Domluvili jsme se na pilotní fázi, do které jsme vybrali 3 farnosti s 200 hektary půdy. Dostali jsme výpisy pozemků a pachtovní smlouvy.
 

Důvěřuj, ale ověřuj

Teď je to na nás. O pozemku zjistíme, co se dá a není toho málo. Prověříme, kde leží, zda je přístupný, obhospodařovaný nebo leží ladem a zarostl. Jestli je řádně propachtovaný. Zjistíme, kdo na něm skutečně hospodaří a jaké pobírá dotace. Zda jen základní nebo i nadstavbové, které naznačují lepší péči o pozemek. Proklepneme erozní ohrožení, výskyt erozních událostí a jejich opakování. Zkontrolujeme, jestli souhlasí údaje v katastru nemovitostí se stavem v terénu kvůli dani z nemovitých věcí. Prověřujeme stav komplexních pozemkových úprav. Pokud je to relevantní, pátráme i v historických mapách a leteckých snímcích.
Půda v okolí Chuděnic, r. 1837. Foto: ČÚZK
Půda v okolí Chuděnic, r. 1837. Foto: ČÚZK
S udržitelným hospodařením na církevní půdě začaly farnosti Kladruby u Stříbra, Švihov a Cheb. Všechny jejich pozemky mají jedno společné - jsou erozně ohrožené. Na některých již dokonce došlo k erozní události, což je zásadní informace pro návrh způsobu hospodaření na takové půdě. U jiných polností neseděl druh pozemku se skutečným stavem, a biskupství tak zbytečně platilo výrazně vyšší daň z nemovitých věcí. Taky jsme prověřili, zda v regionu hospodaří více zemědělců, aby v případě neochoty stávajícího ke změně mohli oslovit konkurenci.
 

Přesně na míru vaší půdě 

Každý jsme originál a to stejné platí pro zemědělské pozemky. Proto je tak důkladně prověřujeme, abychom pro ně mohli navrhnout optimální způsob hospodaření a péče. Někde postačí některá dílčí opatření pro zlepšení stavu půdy jako například dodat statková hnojiva, vysadit meziplodiny, orat po vrstevnici nebo bezorební hospodaření. Jindy je třeba větších změn jako třeba rozdělení lánu pomocí travnatých pásů nebo dřevin nebo realizace agrolesnictví. V několika málo případech jsme zjistili, že stávající pachtýř hospodaří na polnostech velmi dobře a k půdě šetrně.
Plzeňský biskup Tomáš Holub a pachtýř Radek Jurčík. Foto: Biskupství plzeňské
Plzeňský biskup Tomáš Holub a pachtýř Radek Jurčík. Foto: Biskupství plzeňské
Pro biskupství jsme připravili návrh přechodu na agrolesnictví, což je způsob hospodaření na zemědělské půdě, při kterém se kombinuje zemědělská produkce s pěstováním dřevin. Velké půdní bloky se rozdělí stromy, které díky svým hlubokým kořenům zabrání smývání živin do podzemních vod a velkých hloubek, kam se kořeny polních plodin nedostanou. Vytáhnou je do svých nadzemních částí a s opadem listů vrátí na povrch půdy, čímž přihnojí polní plodiny a nakrmí půdní organismy, které udržují půdu v dobré kondici. Vysazují se cenné dřeviny, jejichž dřevo lze časem dobře zpeněžit například na výrobu nábytku nebo hudebních nástrojů.
 

Potkejte svého pachtýře a domluvte se na péči o vaši půdu

Teď už víte, co je pro vaši polnost nejlepší. Nezbývá než kontaktovat pachtýře, který na půdě hospodaří, a domluvit se na změnách. Často z toho máte obavy a nebudeme vám lhát, někdy to může být dobrodružné. Ale ve většině případech jste mile překvapeni konstruktivním nebo vstřícným přístupem. Půdy je omezené množství a žádný správný zemědělec o ni nechce přijít.

Pachtýře seznámíte s návrhem, jak na vaší půdě lépe a udržitelně hospodařit. Když bude souhlasit, vše se musí smluvně upravit. Pokud navrhne jiná opatření pro zlepšení stavu půdy, odborně je posoudíme a poradíme, zda je akceptovat. Nedojde-li ke shodě a na změně hospodaření se nedomluvíte, nezbývá než pacht vypovědět a najít jiného pachtýře. Nebojte se, na najití nového budete mít dostatek času, zákonná výpovědní lhůta je 12 měsíců, ale může být i mnohem delší.

Stejně jako v jiných případech, i biskupství jsme doporučili, aby se nejprve zkusilo domluvit na změně hospodaření se stávajícími zemědělci. V případě, že by nebyli ochotni na šetrnější hospodaření přejít, bychom jim pomohli najít jiné pachtýře, kteří by opatření zlepšující kvalitu půdy realizovali. K tomu však v tomto případě nemuselo dojít. Biskupství se domluvilo se stávajícími zemědělci na nových pachtovních podmínkách, které zahrnují moderní a pro půdu přínosné zemědělské postupy.

Jedním z nich je Radek Jurčík, jednatel firmy ZEVYP z Kladrub u Stříbra. Ke svému rozhodnutí říká: “Důvodem, proč jsem se do projektu zapojil je snaha Biskupství plzeňského o to, aby půda nedegradovala. Tento přístup je mi velice sympatický. Myslím, že si potřebu takového hospodaření uvědomuje čím dál tím víc zemědělců. Dalším důvodem je, že jsme chtěli být u tohoto procesu udržitelného zemědělství a nabídnout naši praktickou zkušenost.”

 

A co vy? Vlastníte půdu nebo někdo vám blízký? Nechcete ji zhodnotit a oživit? Napište nám.

Mohlo by vás zajímat