Bydlení u pole: klid od městského ruchu, ale také chemie za plotem

Je možné zjistit, jaké látky zemědělec na sousedním pozemku použil?

Bohužel, nelze to jednoduše zjistit tak, že by bylo možné např. nahlédnout do online evidence.

Pravidla pro použití přípravků na ochranu rostlin stanoví zákon o rostlinolékařské péči. Zemědělec si musí podle tohoto zákona vést záznamy o tom, jaké přípravky, kdy a v jakém množství použil. Tyto záznamy ale nejsou volně dostupné např. v nějaké online databázi. Záznamy předkládá pouze na vyžádání při úředních kontrolách, ale není povinen je zpřístupňovat.

Také podle zákona o hnojivech musí o použití hnojiv zemědělec vést evidenci, a to elektronickou, kterou předává Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZÚZ). Ani tohle není veřejně přístupná databáze, do které by mohl kdokoliv jednoduše nahlédnout. I tahle evidence slouží pro kontrolní činnost úřadů. U hnojiv můžete podle zákona o svobodném přístupu k informacím, resp. podle zákona o právu na informace o životním prostředí požádat ÚKZÚZ o informaci, zda a jaké látky byly použity na konkrétním pozemku (či v konkrétní lokalitě).

Existuje nějaké ochranné pásmo pro použití postřiků či hnojiv?

Univerzální ochranné pásmo neexistuje.

Podle zákona o rostlinolékařské péči se přípravky musí používat způsobem stanoveným při jejich schválení. Podmínky použití musí být vždy uvedeny na etiketě přípravku. Podmínky schválení často obsahují ochranné vzdálenosti, omezení aplikace při větru nebo zákaz úletů na sousední pozemek. U některých přípravků je stanovena i povinnost informovat před aplikací přípravku sousedy, kteří by mohli být vystaveni úletu aplikované kapaliny, pokud o informování požádali. Podmínky použití konkrétních přípravků je možné zjistit v Registru přípravků na ochranu rostlin, který spravuje ÚKZÚZ a který je dostupný na jeho webových stránkách. Způsob vyhledávání v registru je podrobněji popsán zde. 

Některé podmínky použití stanoví přímo zákon a to pro všechny přípravky. Jedním ze základních zákonných pravidel je, že při aplikaci přípravků nesmí být zasaženy sousední plochy. Pro vybrané kategorie nebezpečných přípravků (uvedeny jsou v § 52b odst. 3 zákona o rostlinolékařské péči) platí, že nesmí být používány na zastavěných stavebních pozemcích a v jejich okolí do vzdálenosti 20 metrů. Jde tedy o jakési ochranné pásmo, které se ale netýká všech, ale jen těchto vybraných prostředků. Obec může vydat nařízení, kterým toto „ochranné pásmo“ může rozšířit.

Obdobně to platí u hnojiv. Podle zákona o hnojivech musí být hnojiva (a další látky jako pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty, substráty, upravené kaly a sedimenty) používány tak, aby nemohlo dojít k jejich přímému vniknutí na sousední pozemek. Něco jako ochranné pásmo stanoveno není.

Jak tedy prakticky postupovat?

První správný krok je zkusit komunikovat přímo se zemědělcem, vysvětlit mu své obavy, požádat ho, zda by mohl při hnojení a postřicích zachovávat určitý odstup a upozornit ho, že budete aplikaci pozorně hlídat. To lze pouhým okem např. u aplikace herbicidu (pokud by se zežloutnutí zeleně projevilo i na vašem pozemku, zemědělec nedodržel zákon), u ostatních látek to takto snadno zjistitelné není. Určitě je dobré sledovat i věci jako podráždění očí, kůže (a tyto projevy zdokumentovat).

Můžete se zkusit dohodnout, že by na poli podél obytné zástavby udělal nárazníkovou zónu např. v podobě pásu o šířce odpovídající šířce zemědělské techniky (cca 10-36 m, na kterém by pěstoval plodiny nevyžadující aplikaci pesticidů (druhově bohaté pokrytí orné půdy, biopásy, nektarodárné pásy, obsevy), nebo který by zatravnil.

Pokud byste se nedohodli a pokud byste měli podezření, že je při postřicích nedbalý či neopatrný, máte dvě možnosti. Obě vyžadují osobní aktivitu a určitou odvahu jít do možného konfliktu.  
 

Možnost první: podnět k úřední kontrole 

Kontrolu nad řádným používáním přípravků na ochranu rostlin provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Můžete tedy podat podnět, ve kterém popíšete (a ideálně třeba fotografiemi či videem doložíte), proč si myslíte, že zemědělec porušil zákon a zasáhl postřikem i váš pozemek. ÚKZÚZ by měl provést kontrolu a pokud zjistí porušení zákona, může udělit pokutu. 

Nezapomeňte v rámci podnětu požádat, aby vám ÚKZÚZ sdělil, jak s podnětem naložil, co zjistil a co udělal. Bez této žádosti není úřad povinen vás o svém postupu informovat. 

Možnost druhá: sousedská žaloba na zdržení se nepřípustných imisí 

Podle § 1013 občanského zákoníku se musí vlastník (ale platí to i pro uživatele) sousedního pozemku zdržet všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Přímé přivádění imisí na sousední pozemek je pak zakázáno bez ohledu na míru. Pokud vlastník nebo uživatel sousedního pozemku tento zákaz nerespektuje, můžete podat k soudu žalobu, aby se imisí zdržel. 

Je však potřeba mít na paměti, že svá tvrzení musíte i prokázat. Znamená to zajistit si důkazy o tom, že postřiky ze sousedního pozemku přesahují na váš pozemek, ideálně fotografie o průběhu aplikace a následný rozbor rostlin či půdy z vašeho pozemku. Rozbor byste si museli zajistit sami, nejlépe u akreditované laboratoře. Obtížné může být zadání rozboru, pokud nevíte (a nemáte jak zjistit), které přípravky zemědělec použil. V tom může být pomocí Veřejný registr půdy (LPIS), ze kterého lze zjistit, co zemědělec na poli pěstuje či v minulých letech pěstoval a odhadnout, které přípravky by mohl použít a na které látky se má rozbor zaměřit.

Před podáním žaloby je nutné oslovit zemědělce a vyzvat ho, aby se pro příště zdržel postřiků zasahujících i váš pozemek. (tzv. předžalobní výzva).

Teprve pokud by výzvu nerespektoval, můžete se obrátit na soud s žalobou na zdržení se zásahu do vlastnických práv.

Tato cesta je finančně i časově náročná. Pokud by mělo jednání směřovat k soudu, je vhodné (či spíše nezbytné) najít si už na začátku advokáta, který začne věc řešit a bude vás, bude-li to nutné, zastupovat u soudu. Advokáta si může vybrat podle specializace i sídla advokátní kanceláře ve vyhledávači České advokátní komory.

Co můžete udělat sami bez ohledu na zemědělce?

Můžete si vytvořit na svém pozemku vlastní nárazníkovou zónu vysázením pásu stromů či keřů, které by fungovaly jako přírodní bariéra. 

Můžete se také podívat do Katastru nemovitostí, zda kolem vašeho pozemku nevede obecní polní cesta, byť v současnosti rozorána jako součást pole. Pokud ano, můžete zkusit obec požádat, aby ukončila pacht a pozemek zatravnila. Pokud máte štěstí a je zde větší obecní pozemek (např. evidovaný jako ostatní plocha se způsobem využití veřejná zeleň nebo alespoň orná půda), může na něm obec vysadit i stromy nebo živý plot z keřů a vytvořit tak zelenou bariéru oddělující rodinné domy od pole.

Žlutě je vyznačen obecní pozemek kolem obytné zástavby. Zelená čára je hranice pšeničného pole, na kterém jsou vidět vyježděné koleje od postřikovače. Na obecním pozemku je vidět vzrostlá dřevitá vegetace, která odděluje zahrady od pole. Přesto lze v některých úsecích toto nárazníkové pásmo ještě rozšířit. Zdroj: LPIS

Shrnutí 

Základem je komunikace se zemědělcem. Může vám říct, jaké látky používá a vy mu můžete vysvětlit, z čeho a proč máte obavy. Je možné, že se vám podaří dohodnout a vytvořit si něco jako vlastní ochranné pásmo či nárazníkovou zónu, ve které nebude zemědělec postřiky aplikovat.

Pokud tato cesta nevyjde, je časově a finančně méně náročné zkustit podnět ÚKZÚZ a pak se doptat na výsledky řízení. Můžete také zkusit přimět obec, aby vydala nařízení o rozšíření „ochranného pásma“ pro vybrané nebezpečné postřiky. Nebo můžete zjistit, zda na rozhraní mezi výstavbou a polem nevede nevyužívaná polní cesta a zkusit požádat obec o její obnovení. Pro jednání s obcí může pomoci spojit se se sousedy, kteří jsou ve stejné situaci jako vy. 

Pokud by tato cesta selhala, vždy je možné podat sousedskou žalobu. Ale k výhře u soudu je nutné prokázat, že postřiky zasahují na sousední pozemky, což není ani jednoduché, ani levné.