Mikulov: od eroze k agrolesnictví

Alej doplněná travnatými pásy a polními cestami nevznikla pouze jako estetický prvek. Jejím cílem bylo rozdělit rozsáhlé půdní bloky na menší celky, omezit erozi, podpořit zadržování vody v krajině a vytvořit vhodné podmínky pro ohrožené organismy. Alej zároveň slouží obyvatelům města k procházkám a dalším volnočasovým aktivitám.

Přestože byla část pozemků využita pro tvorbu krajinných prvků, více než 100 hektarů orné půdy město nadále propachtovává zemědělcům. Mnohé z těchto pozemků jsou přitom erozně ohrožené a jejich dlouhodobý stav závisí především na způsobu hospodaření. Právě proto jsme městu nabídli spolupráci při nastavení nových pravidel hospodaření a revizi pachtovních smluv.  
 

Skutečný stav půdy

Prvním krokem bylo podrobné posouzení stavu půdy a současného hospodaření. V terénu jsme provedli pedologický průzkum, jehož cílem bylo zjistit, v jaké kondici se městské pozemky nacházejí a jaký vliv na ně má dosavadní způsob hospodaření.

Součástí průzkumu bylo ověření míry utužení půdy, test stability půdních agregátů i rýčová zkouška, která umožnila posoudit strukturu půdy. Výsledky ukázaly, že půda je na mnoha místech utužená, má nestabilní strukturu a nízký obsah organické hmoty. Na pozemcích byla zároveň patrná vodní i větrná eroze. Zjištěný stav je důsledkem dlouhodobě nevhodného způsobu hospodaření, který nedokázal půdu dostatečně chránit ani udržet její kvalitu.

Vedle samotného stavu půdy se bylo potřeba zaměřit také na smluvní nastavení vztahů mezi městem a pachtýři. Stávající pachtovní smlouvy byly zastaralé a neobsahovaly žádná ustanovení týkající se ochrany půdy nebo povinnosti hospodařit způsobem, který by zachovával její kvalitu pro budoucí generace.

Na základě výsledků terénního šetření jsme proto doporučili, aby nové pachtovní smlouvy obsahovaly konkrétní podmínky hospodaření. Jejich cílem bylo předcházet další degradaci půdy a podpořit takové zemědělské postupy, které budou dlouhodobě přispívat ke zlepšení jejího stavu.  
 

Hledání hospodáře

Výsledky průzkumu Živá půda nejprve představila vedení města a následně také stávajícím pachtýřům. Následovala diskuse o tom, jakým způsobem lze hospodaření upravit tak, aby lépe odpovídalo potřebám krajiny i samotné půdy.

Město Mikulov se rozhodlo, že kromě základních opatření požadovaných po všech budoucích pachtýřích chce udělat ještě jeden krok navíc. Na jednom z pozemků chtělo vyzkoušet založení agrolesnického systému na orné půdě.

Agrolesnictví představuje způsob hospodaření, při kterém jsou na zemědělské půdě kombinovány stromy a zemědělské plodiny. Takové uspořádání pomáhá zvyšovat odolnost krajiny vůči suchu i erozi, podporuje biodiverzitu a přispívá ke zlepšení půdních podmínek.

Město Mikulov proto zveřejnilo záměr na pacht, jehož součástí byla podmínka založení agrolesnického systému do dvou let od podpisu pachtovní smlouvy. Zájemci o pacht si zároveň mohli vybírat z nabídky různých způsobů hospodaření na orné půdě. Jednotlivá opatření byla v záměru uvedena včetně bodového ohodnocení. Nabídky byly následně posuzovány podle předem zveřejněných kritérií, přičemž způsob hospodaření tvořil 70 % celkového hodnocení a výše pachtovného 30 %.

Město tak vyslalo jasný signál, že mu nejde pouze o maximalizaci příjmu z pachtu, ale především o to, jakým způsobem bude na jeho pozemcích hospodařeno. Budoucí péče o půdu proto hrála při výběru pachtýře zásadní roli.

Do roka a do dne

Propachtování pozemků samospráv bývá často vnímáno jako složitý proces, který je zatížený legislativními požadavky a administrativou. Zkušenosti z praxe ukazují, že podobné projekty se mohou na dlouhé měsíce zastavit kvůli rozdílným představám jednotlivých aktérů nebo neochotě měnit zažité způsoby hospodaření.

V Mikulově se však podařilo celý proces dotáhnout poměrně rychle. Od prvního kontaktu v dubnu 2023 až po podpis pachtovní smlouvy v dubnu 2024 neuplynul ani jeden rok.

Ani zde se vše neobešlo bez komplikací. Vítěz výběrového řízení si před podpisem smlouvy své rozhodnutí rozmyslel a od uzavření pachtu nakonec odstoupil. Pozemek tak získal uchazeč, který se v hodnocení umístil na druhém místě. Přestože ke změně došlo na poslední chvíli, podařilo se novému pachtýři včas podat žádost o dotaci na agrolesnictví. Na podzim téhož roku pak byly na městských pozemcích vysazeny stromy a plánovaný agrolesnický systém se stal skutečností.

Město Mikulov se tak s největší pravděpodobností stalo první samosprávou v Česku, na jejichž pozemcích vzniklo agrolesnictví. Vedle toho získalo také hospodáře, který na pozemcích hospodaří v ekologickém režimu.

Když město přemýšlí o půdě dlouhodobě

Příběh Mikulova ukazuje, že pachtovní smlouva nemusí být pouze administrativním dokumentem určujícím výši nájemného. Pokud je dobře nastavena, může se stát účinným nástrojem pro ochranu půdy, podporu biodiverzity i dlouhodobý rozvoj krajiny.

Město využilo příležitosti k tomu, aby se podívalo nejen na stav svých pozemků, ale také na způsob jejich budoucího využívání. Díky kombinaci odborného posouzení stavu půdy, promyšlených podmínek pachtu a otevřeného výběrového řízení se podařilo nastavit hospodaření, které bere ohled nejen na ekonomickou stránku věci, ale také na stav krajiny a její budoucnost.