Dle litevských statistik pokrývá zemědělská půda v Litvě 3,71 milionu hektarů, z toho orná půda činí asi 2,85 milionu hektarů. Průměrná velikost farmy je 15,2 ha až 22,2 ha v závislosti na metodice, zda se počítají i mikro-hospodářství pod 1 ha. Trendem je však rychlé zvětšování farem v podobě právnických osob. Naopak rodinných a malých farem ubývá. V roce 2020 velké farmy (s více než 100 ha zemědělské plochy) tvořily 4 % všech farem a vlastnily více než polovinu celkové využívané zemědělské plochy.
Litva také patří k zemím s vysokým podílem pronajímané půdy. Přibližně 60 % půdy je obhospodařováno nájemci, nikoliv vlastníky.
V Litvě je nabývání zemědělské půdy přísně regulováno Zákonem o nabývání zemědělské půdy (Lietuvos Respublikos žemės ūkio paskirties žemės įsigijimo įstatymas). Hlavním cílem těchto regulací je zabránit spekulacím, koncentraci půdy v rukou několika subjektů a zajistit, aby půda byla využívána k zemědělské činnosti. Proto je stanoven limit pro nabývání zemědělské půdy. Jedna osoba (včetně "propojených osob" – rodinných příslušníků a majetkově spřízněných firem) může v Litvě vlastnit maximálně 500 hektarů zemědělské půdy.
Dalším omezením jsou kvalifikační požadavky na kupující. Fyzická osoba musí mít buď tříletou praxi v zemědělství, nebo zemědělské vzdělání. Právnické osoby musí doložit ekonomickou vitalitu a zemědělskou historii. Kupující se také musí zavázat, že pozemek bude využíván k zemědělské činnosti po dobu nejméně 5 let od nákupu.
Litva musela tyto přísné podmínky obhajovat před Evropskou komisí, která v roce 2017 vydala pokyny k regulaci zemědělské půdy v EU. Litva byla jednou ze zemí, u kterých bylo uznáno, že tyto požadavky (včetně 5letého závazku) jsou v souladu s veřejným zájmem, pokud nejsou diskriminační vůči občanům jiných států EU.
Na rozdíl od Maďarska či Bulharska, Litva upravila zákon způsobem, který byl pro Evropskou komisi slučitelný s právem EU (např. praxe v zemědělství zůstala, ale nemusela být nutně získána v Litvě, ale kdekoli v EU). Litva současně obhájila třeba požadavek na závazek hospodaření na půdě alespoň 5 let po koupi (i zde ale došlo k určitému změkčení, není třeba hospodařit osobně, ale stačí zajistit hospodaření například skrz nájemce).
Předkupní právo
Jedním z nástrojů, který měl pomoci zabránit spekulacím se zemědělskou půdou, je i předkupní právo. Účelem předkupního práva je zamezit spekulacím, tj. nákupům půdy subjekty, které na ní neplánují hospodařit, dále konsolidace pozemků a farem tak, že podporuje zvětšování farem a vytváření racionálních hranic pozemků, a ochrana veřejného zájmu, například ochrany přírody či strategických investic.
Předkupní právo mají v tomto pořadí:
- spoluvlastníci pozemku, kteří mají nejvyšší prioritu podle občanského zákoníku,
- uživatel pozemku (pachtýř), pokud pozemek využívá k zemědělské činnosti po dobu nejméně 1 roku na základě registrované smlouvy (v Registru nemovitostí). Fyzické osoby musí mít registrovanou farmu, právnické osoby musí vykazovat více než 50 % příjmů ze zemědělství.,
- vlastník sousedního pozemku, což je osoba, jejíž pozemek bezprostředně sousedí s prodávaným dílem, a která má registrovanou farmu (fyzická osoba) nebo vykazuje více než 50 % příjmů ze zemědělství (právnická osoba),
- stát pro využití půdy ve veřejném zájmu, např. v případech, kdy je půda v chráněných oblastech (např. Natura 2000, národní parky) nebo je plánována pro veřejné potřeby.
Proces prodeje je v Litvě administrativně náročný a probíhá skrze Národní pozemkovou službu (Nacionalinė žemės tarnyba prie Aplinkos ministerijos - NŽT). Prodávající musí předložit NŽT oficiální rozhodnutí prodat pozemek za konkrétní cenu a za konkrétních podmínek. NŽT má 5 pracovních dnů na to, aby písemně informovala všechny osoby s předkupním právem a zveřejnila informaci na svých webových stránkách. Oprávněné osoby mají obvykle 15 pracovních dnů (u některých typů oznámení až 30 dnů) na to, aby NŽT sdělily, zda hodlají předkupní právo uplatnit. Pokud nikdo z oprávněných právo neuplatní, NŽT vydá prodávajícímu potvrzení (pažyma), že pozemek může prodat třetí osobě, ale za cenu ne nižší, než která byla v oznámení. Pokud se o pozemek přihlásí více osob se stejnou prioritou, rozhoduje prodávající, komu půdu prodá. Pokud by vlastník nenašel kupce a chtěl cenu snížit, musí celý proces absolvovat znovu.
Stát také sleduje transakce, kde je cena výrazně nižší než aktuální "střední tržní hodnota" (vidutinė rinkos vertė) v dané lokalitě, systém automaticky generuje upozornění. To slouží k boji proti šedé ekonomice a krácení daní z příjmu.
I přes přísně nastavené podmínky a přes maximální zákonný limit 500 ha na vlastníka, dochází v Litvě k masivní koncentraci obhospodařované půdy, která často přechází v neformální vlastnickou koncentraci půdy. Centrum investigativní žurnalistiky - Siena.lt ve svých reportážích odhalilo mechanismus "půjčených jmen", kdy vlivné agrorodiny nakupují půdu na své zaměstnance nebo vzdálené příbuzné, čímž obcházejí zákonnou pojistku.