Začátkem léta začínají žně. Obilí, řepka, silážní kukuřice. Po sklizni zůstává holá půda. Aby nebyla poškozována spalujícím letním sluncem, má zemědělec hned několik možností.
Podsevy u kukuřice může zemědělec vyset již na začátku vegetace. V době sklizně kukuřice na siláž tak bude pomocná plodina, nejčastěji jílek vytrvalý s vikví huňatou, pokrývat povrch půdy. Do zrajícího obilí může zemědělec pár týdnů před sklizní rozhodit semínka podplodiny, která v jeho stínu začne pomalu klíčit a po sklizni obilí se na poli rychle rozroste. Aby si nepoškodil plodiny před sklizní, může k tomu využít stávající kolejové řádky nebo je vyset dronem. Zemědělec si může namíchat vlastní směs, nebo použít hotovou směs upravenou přímo pro letecký výsev, kdy osivo dobře klíčí i když není zapravené do půdy.
Další možností je co nejdříve po sklizni vyset semínka meziplodin. Od roku 2023 na ně mohou zemědělci čerpat speciální dotaci, bohužel maximálně na 10 % výměry orné půdy. Přesto mnozí zemědělci dobrovolně a bez dotací pěstují meziplodiny všude, kde to je možné. Dobrá zpráva je, že tento kritizovaný limit 10 % bude od roku 2027 zrušený. Zemědělci tak budou motivováni k většímu pěstování meziplodin. Při sklizni totiž jezdí po poli těžká technika a plně naložené náklaďáky nutně přispívají ke zhutnění půdy. Výsevem hluboce kořenících meziplodin tomu lze zabránit. Směs meziplodin by měla být druhově co nejpestřejší. Různorodá směs plodin poskytuje jistotu, že něco vyroste, protože každá rostlina reaguje jinak na aktuální pěstitelské podmínky. Vhodné druhy pro pěstování meziplodin jsou například bér, bob koňský, čirok, hořčice, hrách, katrán habešský, len, lesknice, lnička, lupina, mastňák habešský, oves setý, oves hřebílkatý, peluška, pohanka, proso, ředkev olejná, řepka jarní, sléz, slunečnice, svazenka, světlice barvířská, vikev setá, žito a různé druhy jetelovin, zejména jednoleté nebo ozimé druhy jetelů (jetel alexandrijský, nachový, jetel Micheliho) a jednoletá forma komonice bílé. Zvolená směs by neměla obsahovat rostliny botanicky příbuzné s předešlou a následující hlavní tržní plodinou, aby pěstování meziplodin mělo také fytosanitární účinek a zabránilo jednostrannému vyčerpání půdy. Pokud v osevním sledu dominují obilniny, měly by být v meziplodinách víc zastoupeny bobovité rostliny, hořčice nebo svazenka, které zajistí zpestření osevního sledu. Pokud se pěstuje řepka nebo slunečnice, meziplodiny by neměli obsahovat brukvovité resp. hvězdnicovité rostliny.
Další pozitivní změna, která čeká na zemědělce od roku 2027, je umožnění osetí celého pole, pokud jeho velikost nepřekračuje 2 ha, plodinami, které přispívají ke zúrodnění půdy v rámci dotace Druhově bohaté pokrytí orné půdy. Nad 2 ha bude nadále platit podmínka, že nesmí být oseto více než 50 % výměry pole. Tento dotační titul umožňuje dočasně na poli nerealizovat produkci, přičemž zemědělci je kompenzován výpadek příjmů z této plochy. Půda si tak odpočine a to o lepší sklizeň může zemědělec očekávat výnosy v příštích letech.
Pomocné plodiny, ať už jde o podsevy nebo meziplodiny, zůstávají na poli až do výsevu příští tržní plodiny. Pak se mohou zapravit do půdy, nebo ještě lépe do nich bezorebně (no-till) vyset tržní plodinu.
Nikdy nevjíždět na mokrou půdu
Práce v zemědělství jsou závislé na počasí a letní bouřky snadno zamíchají kartami a naruší plány. Přesto je důležité nevjíždět těžkou technikou na pole za nevhodných vlhkostních podmínek, aby nedošlo ke zhutnění půdy. Jedná se o poškození fyzikálních vlastností půdy, rozpad půdní struktury, snížení pórovitosti a schopnosti zasakování vody do půdy. Dochází tím k větší zranitelnosti půdy vůči erozi a zhoršují se podmínky pro život v půdě. Pro snížení negativního účinku vyšší hmotnosti techniky na půdu je dobré při obnově vozového parku místo kolového traktoru preferovat pásový traktor.
