Kalendář správného zemědělce | Srpen

Konečně můžeme posekat louky

Letošní mláďata chřástalů už umí létat, proto se od půlky srpna mohou konečně posekat louky, kde hnízdili. Zemědělci, kteří se rozhodli při seči brát ohled na chřástala, mohou na louky s jejich výskytem čerpat speciální dotace, které jim kompenzují ztráty a komplikace s tím spojené.

Louky s modráskem ale ještě nesečeme! V těchto dnech samičky modrásků snáší vajíčka na květy hořců a krvavců, kde se housenky pár dní vyvíjí než vylezou a nechají se odnést mravenci do mravenišť. Mravenci je pak krmí jako své vlastní larvy. Předčasnou sečí luk by se spolu se senem sklidili i vajíčka a housenky modrásků. Aby nebyly louky bez motýlů, sečou se modráskové louky až v září, když jsou už housenky motýlů pod zemí v bezpečí mravenišť.

Pěstujeme biodiverzitu na orné půdě

V půlce léta odkvétá nektarodarný biopás. Aby se prodloužil jeho výkrmový efekt pro opylovače, je dobré část biopásu někdy mezi 1.7. až 15. 9. pokosit. Ale jenom část! Kdyby se posekal celý biopás naráz, zvířata by okamžitě přišla o veškerý zdroj potravy i úkryt před letním vedrem. Postupnou sečí se přinutí kytky v biopásu opakovaně vykvést a zároveň tam budou i semínka pro ptáky.

Sklizně jsou v plném proudu. Pole správného zemědělce se již pár dní po sklizni opět zelenají. Ne, nejsou to plevele, ale meziplodiny. Jak jsme psali v minulém článku, meziplodiny vyseté ihned po sklizni chrání půdu před vedrem, erozí a připravují ji na další fázi osevního cyklu.

Bobovité – lékař půdy

Pro regeneraci půdy, zlepšení její struktury a přerušení dnešního ochuzeného osevního sledu (pšenice-kukuřice-řepka) jsou nezastupitelné bobovité rostliny. V posledních letech je oblíbený jetel inkarnát. Je ozimý, vysévá se koncem srpna a kvete až v příštím roce. Rychle roste, zakryje půdu a také ji chrání před erozí. Na jaro se může využít jako první píce pro dobytek, zapravit do půdy jako zelené hnojení nebo se přímo do něj dají bezorebně (no-till) vyset jařiny (kukuřice, slunečnice, proso, čirok).

Jak osít pole, když podmínky pro dotace neznáme?

Je to jako péct dort bez receptu. Může to klapnout nebo to dopadnete jako pejsek s kočičkou. Rok zemědělce totiž nezačíná v lednu, ale už koncem léta výsevem ozimů. On vlastně nikdy nezačíná, ani nekončí, ale plynule na sebe navazuje. Od příštího kalendářního roku začíná nová dotační pětiletka po 2 letech odkladu a provizorním období známém jako „přechodné období“. Avizovány byly zásadní změny v pravidlech vyplácení zemědělských dotací. Zavádí se vícero novinek, které by měly mít pozitivní dopad na půdu, včetně nových dotačních titulů jako je například Agrolesnictví. Už se dokonce ví, kolik peněz se bude dostávat. Stále ale zemědělci neví to nejdůležitější – přesně definované parametry dotačních podmínek. Jednoduše řečeno, co mohou na polích dělat a naopak co budou mít úplně zapovězeno. Zemědělci už jsou nicméně otrlí, protože oznámení finálního znění podmínek dostávají běžně až v březnu, jen pár týdnů před podáním žádosti o dotace, kdy už mívají většinou dávno zaseto. Letošní skluz je však alarmující právě s ohledem na avízované změny, které jsou velmi prospěšné pro půdu, ale takto špatná komunikace ze strany zodpovědných institucí jejich dobrému zavedení do praxe neprospěje. Velká škoda.


Na fotkách níže jsou meziplodiny po 20 / 40 / 60 dnech od výsevu, foto: Martin Smetana