Holá půda, hotové neštěstí
Máte "uklizené" hnědé pole? Pak je to špatně. Proč? Protože „hezky“ srovnaná půda, nedejbůh po spádnici, je pozvánka pro erozi. Stačí, aby pršelo pár dní po sobě nebo přišel jeden slejvák a ornice, nejúrodnější vrstva půdy na povrchu, během chvilky skončí v údolí, v potoce nebo dokonce ve vesnici. Jestli eroze ohrožuje i vaše pole, si můžete zkontrolovat podle tohoto návodu nebo v Monitoringu eroze.
Jak zatočit s erozí
V přírodě půda nikdy není holá. Vždy na ní něco roste. Tak to bylo po milióny let. Půda je živý ekosystém, rostliny svými kořeny krmí půdní organismy, které na oplátku pomáhají rostlinám z půdy získávat anorganické látky. Pokud se rostliny z pole odstraní (při sklizni nebo herbicidem), půdní organizmy začnou hladovět a požírat organickou hmotu v půdě. Půda bez organiky je pak bez života a není schopna správně fungovat. Když naprší, neumí zadržet vodu a srážková voda odtékající po povrchu způsobí erozi. Když je sucho, usychají pěstované plodiny, které místo tvorby výnosu bojují o svůj holý život a na degradovaných půdách tento boj často prohrávají.
Nejhorší kombinace je holá půda a přívalový déšť. Voda místo toho, aby zasakovala do půdy začne stékat po jejím povrchu a odnášet drobné částečky ornice, nejkvalitnější části půdy na povrchu.
Posklizňové zbytky, výdrol (mladé rostlinky, které vyrostly z vypadnutých semínek) nebo cíleně vyseté meziplodiny, jsou nejlepším důkazem dobré péče o vaše pole.
Nejúčinnější je ihned po sklizni vyset meziplodiny. Od roku 2023 jsou finančně podporovány speciální zemědělskou dotací, která pokrývá náklady na jejich pěstování. Směs rostlin s velice rychlým vývojem brzy pokryje povrch půdy. Z půdy chráněné zelenou peřinou nemá šanci zmizet ani hrudka hlíny. Meziplodiny zůstávají na poli až do výsevu příští tržní plodiny – oziminy nebo jařiny.
Bezorební přímý výsev do meziplodiny
Když nadejde čas výsevu ozimů, může zemědělec bezorebně rovnou do porostu meziplodin nebo do strniště po předešlé plodině vyset další tržní plodinu. Pokud zemědělec plánuje na pozemku pěstovat jařiny (jarní pšenici, jarní ječmen, oves, kukuřici, slunečnici, čirok, sóju, cukrovou řepu), může zvolit vymrzající meziplodiny a ponechat je na poli celou zimu až do března-května, podle termínu výsevu příští tržní plodiny.
Smrdí to, ale pomáhá to
Cítíte vůni venkova? Pak je vše v nejlepším pořádku. Nezlobte se na zemědělce, že od pole vane vůně hnoje. Bude to trvat jenom pár dní. Půda potřebuje nakrmit. Hnůj můžete dát rovnou na strniště hlavní tržní plodiny. Pokud je to možné, ještě lepší je do strniště vyset meziplodiny a hnůj rozmetat až těsně před zapravením meziplodin do půdy.
Skřivaní políčko
Skřivani polní potřebují pro hledání potravy a hnízdění nízkou vegetaci. To na začátku jara není problém, ale později je obilí příliš vysoké a husté a skřivani mají problém se sháněním potravy. Ornitologové zjistili, že podpořit skřivany nemusí být vůbec složité ani drahé. Vymysleli a otestovali pro ně skřivaní políčka. Stačí 2 políčka o rozměrech 4 x 4 m (2 x 16 m2) na 1 hektar (10 000 m2). Tedy pouhých 0,32 % z oseté plochy. To je skutečně málo, více prostoru zabírají vyježděné koleje od traktoru. Ale i toto málo, dokáže hodně. Políčka se zakládají jednoduše – stačí na pár metrů vypnout secí stroj při výsevu ozimého obilí.
Sečení otav
Kdo má vlhčí louky nebo měl štěstí, že koncem srpna zapršelo, můžete se těšit na druhou seč. V tuto dobu jsou už všechna mláďata odrostlá a kytky vysemeněné. Sečení otav proto může probíhat bez jakéhokoliv omezení.
Stromy do polí? Jistě!
Stromy ve volné krajině jsou nepostradatelné – kromě tradiční výsadby do sadů, remízků, větrolamů nebo stromořadí, zvažte vyzkoušet nový dotační titul agrolesnictví. Až do konce září mohou zemědělci podávat předběžné žádosti o dotaci na výsadbu stromů na orné půdě, loukách nebo pastvinách. Zatím stačí nahlásit celkovou výměru. Projekt stačí připravit dodatečně. Jednoduchý projekt si můžete připravit i sami. Pokud potřebujete s jeho přípravou pomoct, můžete se obrátit na certifikované poradce (jejich činnost je z 80 % dotována, zaplatíte pouze 20% spoluúčast). Podrobné informace o dotačním programu ZDE. Ideální doba na podzimní výsadbu je říjen – listopad, když stromy shodí listí. Stromy bez listů mají snížený výpar, proto při přesazování nehrozí jejich vysušení. Kořeny ale pokračují ve svém růstu a do jara se stromy hezky zakoření.
Nejste si jisti, jestli je váš pozemek pro agrolesnictví vhodný? Napište nám do poradny. Naši konzultanti vám rádi poradí.
