Živá půda
Živěna
Blog Živé půdy
Loading...
2 min.

Kalendář správného zemědělce | Březen - hnojit, či nehnojit?

Martin Smetana, 09/03/2022
Březen je pro zemědělce náročný měsíc. Pole se pomalu probouzí a je potřeba na něm začít pracovat, zároveň ale nesmí zapomenout na administrativní povinnosti, které je také nutné stihnout. Co všechno je potřeba udělat a na co nezapomenout?
Moderní zemědělci místo hnojení průmyslovými hnojivy hnojí bakteriemi. Před výsevem semínka obalí prachem, který obsahuje bakterie v klidovém stadiu. Foto: Unsplash.com
Moderní zemědělci místo hnojení průmyslovými hnojivy hnojí bakteriemi. Před výsevem semínka obalí prachem, který obsahuje bakterie v klidovém stadiu. Foto: Unsplash.com

Administrativy je v březnu více než dost. Zemědělci finišují aktualizaci svých půdních bloků v LPISu. Je to důležité, protože zákres půdních bloků probíhá formou správního řízení a to má své časové lhůty, někdy je dokonce potřebná součinnost sousedních zemědělců. Je potřebné to dokončit do podání žádosti o zemědělské dotace, jinak by zemědělec za celý rok nedostal žádné dotace. Přes všechno “papírování” by ale správný hospodář neměl zapomínat ani na dobrou péči o půdu. Čemu by se měl věnovat venku na poli?



Hnojit či nehnojit?

Jen co skončí zima, začínají se polní plodiny hnojit dusíkem, aby se nastartovala vegetace, která v maximální možné míře využije jarní vláhu. Čím větší a silnější rostliny, tím lepší výnos. Hnojí se i některé travní porosty. 

Dusíkatá hnojiva jsou ale problémem pro vodní toky a nádrže, protože dusík je v půdě velice mobilní a během pár dnů z velké části končí právě ve zdrojích pitné vody. Když dusík v pitné překračuje povolené limity, představuje to pro vodárenské firmy zbytečné vícenáklady, protože dusičnany škodí lidskému zdraví a při nadlimitním výskytu se musí při úpravě pitné vody odstraňovat. Jak tomuto problému předejít? Někteří zemědělci již využívají užitečné půdní bakterie, které umí fixovat do půdy vzdušný dusík, a to v takovém množství, aby stačil rostlinám, ale nedostal se do podzemních vod. Některé bakterie jsou navázány přímo na kořeny rostlin – jistě si pamatujete ze školy na hlízkové bakterie, které žijí v symbióze s kořeny bobovitých rostlin (např. hrachu). Každá rostlina má svůj oblíbený druh nebo kmen bakterií, se kterými si rozumí. Existují i bakterie, které jsou druhově nespecifické, žijí volně v půdě a uvolňují dusík pro jakékoliv rostliny, které mají své kořeny poblíž. A některé bakterie kromě dusíku dokonce umí rostlině předpřipravit fosfor, který je nezbytný pro tvorbu květů, plodů a semen.

Moderní zemědělci tak místo hnojení průmyslovými hnojivy doslova „hnojí bakteriemi“. Před výsevem semínka namoří (obalí) prachem, který obsahuje bakterie v klidovém stadiu. Při výsevu se spolu se semínky plodin dostávají do půdy i bakterie, které se v kontaktu s půdní vlhkostí aktivují a začnou ihned pracovat. Bakterie svou činností šetří zemědělci náklady na hnojiva, eliminací zbytečných přejezdů technikou šetří také naftu a nedochází k poškození půdy utužovaním.
 
Foto: Shutterstock.com
Foto: Shutterstock.com

Zemědělec – ornitolog

Pečlivý zemědělec při polních pracích sleduje krajinu kolem sebe a když zjistí, že se mu pozemku uhnízdili čejky chocholaté, snaží se jim vyhnout. Pokud se nějaké kousek pole u čejek těší velké oblibě, je lepší, aby na něm zemědělec přestal pěstovat plodiny a zřídil zde čejkoviště. Stát poskytuje speciální dotaci, která mu štědře proplatí výpadek příjmů z této plochy a zároveň pomůže přírodě.

Skřivani polní potřebují pro hledání potravy a hnízdění nízkou vegetaci. To na začátku jara není problém, ale později je obilí příliš vysoké a husté a skřivani mají problém se sháněním potravy. Ornitologové zjistili, že podpořit skřivany nemusí být vůbec složité ani drahé. Vymysleli a otestovali pro ně skřivaní políčka. Stačí 2 políčka o rozměrech 4 x 4 m (2 x 16 m2) na 1 hektar (10 000 m2). Tedy pouhých 0,32 % z oseté plochy. To je skutečně málo, více prostoru zabírají vyježděné koleje od traktoru. Ale i toto málo, dokáže hodně. Zakládají se jednoduše – stačí na pár metrů vypnout secí stroj. Ideální je zakládat je v ozimém obilí, ale mohou se dělat i při výsevu jarních obilovin.
 

Mokřad místo pole

Pokud při jarním tání každoročně stojí na části pole voda v důsledku přirozeného reliéfu terénu nebo starých nefunkčních meliorací, je lepší nechat podmáčenou plochu zaregistrovat jako mokřad. Plocha mokřadu je pak osvobozena od daně z nemovitostí a zemědělec může na tuto plochu pobírat dotace, přestože ji nelze reálně obhospodařovat. Sice zde nic nevypěstuje, na druhou stranu ušetří náklady za pohonné hmoty a osivo, ze kterého by na podmáčené půdě stejné nic moc nesklidil.

Mohlo by vás zajímat