Kalendář správného zemědělce | Prosinec

Novoroční předsevzetí

Do nového roku si dáváme novoroční předsevzetí. Jedno se může týkat i půdy. Třeba „zlepšit péči, s jakou se o půdu staráme“. Buďme upřímní, vždy je co zlepšovat. Lepší a pestřejší osevní postup, zvýšit zastoupení bobovitých, vysévat bohatší meziplodinové směsky, konečně začít s podsevy, biopásy nebo čejkovišti.
 

Nová dotační pravidla od 1. 1. 2023

Nejzásadnější novinkou je začátek nového dotačního období. Zemědělské dotace pro období 2023–2027 mají jasné základní parametry, přesto si musí zemědělci na přesné pokyny ještě pár měsíců počkat. Už teď ale víme, že nová dotační politika bude jiná – má být ekologičtější s důrazem na udržitelné hospodaření, ochranu půdy před erozí a podporu mimoprodukčních funkcí krajiny. Jestli se podaří stanovené cíle naplnit ukáže až čas. Jedno je ale jisté – zemědělce čekají dlouhé zimní večery nad čtením nových pravidel hospodaření. A dost možná budou muset zásadně změnit dosavadní zaběhnuté postupy a osevní plány. Nové podmínky platí už od 1. 1. 2023. S ohledem na to, že ozimy jsou již zaseté, některá pravidla začnou platit až od výsevů ozimů na podzim 2023. 
 

Jak snížit drahé vstupy v zemědělství?

Ceny pohonných hmot, plynu, hnojiv, přípravků na ochranu rostlin a dalších vstupů do zemědělství dosáhly letos svého nového maxima. Výše zemědělských dotací se přitom stanovuje fixně na celé 5leté dotační období a to ještě v eurech. Při přepočtu na české koruny s výší reálně vyplacených zemědělských dotací ještě zamává i aktuální kurz koruny vůči euru. Důležité je proto hledat úspory, kde to jen jde.

Víte, že existují zemědělci, kteří svou půdu už 10 let nehnojí? Místo hnojiv nechávají pracovat půdní houby a bakterie. Některé houby k tomu ještě dokáží likvidovat patogenní houby v půdě (Botryotrichum, Clonostachys, Isaria a Talaromyces) nebo přímo na povrchu rostlin (Pythium oligandrum). Do půdy je nejčastěji dodávají při setí spolu s osivem. Aby mohli houby správně pracovat a pěstovaným rostlinám pomáhat „předžvýkat“ živiny z formy nepřístupné pro rostliny do lehce přijatelné formy, je nutné jim dopřát klid (omezit orbu) a neničit fungicidy (přípravky proti houbovým nemocem). 

Místo drahých průmyslových dusíkatých hnojiv, na jejichž výrobu je potřebné velké množství zemního plynu, zařazují uvědomělí zemědělci do svých osevních postupů bobovité rostliny. Na jejich kořenech žijí hlízkové bakterie (Rhizobium), které dokáží ze vzduchu odchytit vzdušný dusík a využít ho jak pro svůj růst, tak i pro následnou plodinu. Každý rod bobovitých (hrách, jetel, sója, jestřabina) má svou vlastní bakterii. Méně známé, ale pro zemědělskou praxi již komerčně dostupné, jsou i volně žijící půdní bakterie (Azotobacter), které umí pěstovaným rostlinám ze vzduchu připravit dusík a to bez ohledu na druh pěstované rostliny. 

Dusík je nejdůležitější živina pro růst rostlin, zemědělci se bez něj neobejdou. Přirozenou vlastností dusíku v půdě je jeho pohyblivost. To je pro zemědělce nevýhodné, protože po aplikaci průmyslových dusíkatých hnojiv se dusík lehko vyplaví do spodních vod, které pak vykazují vysoký obsah nežádoucích dusičnanů. Toto se u průběžně vznikajícího a uvolňovaného dusíku zprostředkovaného bakteriemi nemůže stát – ty ho vyprodukují tak akorát, aby ho rostliny stíhali průběžně odčerpávat a nekončil ve spodních vodách.

Další stěžejní živinou je fosfor. Je nevyhnutelný pro tvorbu květů a semen. Bez fosforu nebude pšenice, plodová zelenina ani ovoce. V našich půdách je fosforu obvykle dost, jenže ve složitých sloučeninách, ze kterých ho rostliny neumí získat a tak paradoxně často trpí jeho nedostatkem, což se negativně projevuje ve výnosech. Fosfor dodávaný průmyslově vyráběnými hnojivy umí rostliny využít jenom omezeně a většina ho skončí v půdě v nepřístupné formě. Bohužel se s fosforečnými hnojivy do půdy dostávají také těžké kovy, jejichž výroba je energeticky náročná, a proto jsou drahá. Řešením jsou opět bakterie (Azotobacter, Bacillus megaterium, Bradyrhizobium, Pseudomonas, Rhizobium, Sinorhizobium), pěstování bobovitých rostliny (jako hlavní plodiny nebo podplodiny) nebo pohanky (jako hlavní plodiny nebo meziplodiny), které ho umí svými kořeny získat i z méně dostupné formy.
 

Komplexní péče o půdu

Aby mohly půdní houby, bakterie a další organismy správně fungovat, je důležité o půdu dobře pečovat a nakrmit ji organickou hmotou. Zemědělec s živočišnou výrobou může na pole dodávat statková hnojiva. Každý zemědělec dále může využívat kompost, ponechávat posklizňové zbytky na poli (sláma) a zajistit celoroční pokryv půdy pomocí podsevů a meziplodin. Živé kořeny po celý rok dokáží svými výměšky efektivně krmit půdní organismy, které na oplátku dodávají potřebné živiny pro rostliny. Aby celý systém fungoval správně, je důležité nenarušovat ho zbytečnou chemií. Rostliny pěstované v živé půdě, potřebují mnohem méně chemie nebo si poradí i zcela bez ní. A pokud to už jinak nejde, často lze chemické přípravky na ochranu rostlin nahradit šetrnější biologickou variantou.
 

Ochrana půdy před erozí

Ve Veřejném registru půdy (LPIS) si každý může zkontrolovat, jak se změní ochrana půdy před erozí. Barevný semafor dělí půdy na erozně neohrožené (zelená barva), mírně erozně ohrožené (žlutá barva) a silně erozně ohrožené (červená barva). Od 1. 1. 2024 dojde k výraznému přesunu ze zelené do žluté a ze žluté do červené. Toto zpřísnění způsobí, že se zmenší plocha, kde mohou zemědělci pěstovat širokořádkové plodiny (kukuřice), budou opět muset zmenšovat své půdní bloky a mnohem častěji při pěstování využívat různá protierozní opatření, jako je např. pásové zpracování půdy (strip-till), pásové střídání plodin, pěstování s podsevy apod.