Kalendář správného zemědělce | Prosinec

Turbulentní rok 2024

V roce 2023 byl začátek nového dotačního období. Pravidla měla být nastavena pro celou pětiletku, tedy až do konce roku 2027. Dotační pravidla se do poslední chvíle měnila a často upravovala. Co platilo včera, dnes bylo zcela jinak. Chaos byl i v průběhu roku 2023, protože jak zemědělci, tak zaměstnanci platební agentury pořádně nevěděli, co se jak má dělat. Do nových dotačních titulů se zemědělci raději příliš nehrnuli, aby si kvůli jejich neznalosti zbytečně nenaběhli, neboť v plném jaru byli na polích a opravdu neměli čas studovat neustále se měnící a vyvíjející velice složité dotační podmínky. Chvíli to pak už vypadalo, že je snad konečně všechno „usazeno“ a pravidla jsou konečně definitivní. Jenomže zemědělci byli stále nespokojeni a začali protestovat. A tak se pravidla začala opět měnit, rušit nebo alespoň odsouvat. Bohužel se opakovaně začala odsouvat také pravidla pro ochranu půdy před erozí. Pokud nebudou znovu odloženy, začnou platit od 1. 7. 2025. Zemědělci dostali příručku, kde najdou, co mohou a nesmí dělat na svých polích od příštího roku. Dlouhé zimní večery jsou ideální na čtení finálního znění nových pravidel pro hospodaření a také na zvážení, o které nové dotace má v příštích letech smysl žádat, a kterým se raději vyhnout, neboť nejsou pro konkrétního zemědělce dostatečně atraktivní. Podle toho mohou zemědělci případně změnit dosavadní zaběhnuté postupy a osevní plány. 
 

Novoroční předsevzetí

Do nového roku si dáváme novoroční předsevzetí. Jedno se může týkat i půdy. Třeba „zlepšit péči, s jakou se o půdu staráme“. Buďme upřímní, vždy je co zlepšovat. Lepší a pestřejší osevní postup, zvýšit zastoupení bobovitých, vysévat bohatší meziplodinové směsky, konečně začít s podsevy, biopásy, čejkovišti nebo založit agrolesnický systém a vnést tak do krajiny více pestrosti.
 

Jak snížit drahé vstupy v zemědělství?

Ceny pohonných hmot, plynu, hnojiv, přípravků na ochranu rostlin a dalších vstupů do zemědělství dosáhly letos svého nového maxima. Výše zemědělských dotací se přitom stanovuje fixně na celé 5leté dotační období a to ještě v eurech. Při přepočtu na české koruny s výší reálně vyplacených zemědělských dotací ještě zamává i aktuální kurz koruny vůči euru. Důležité je proto hledat úspory, kde to jen jde.  

Víte, že existují regenerativní zemědělci, kteří svou půdu už 10 let nehnojí? Místo hnojiv nechávají pracovat půdní houby a bakterie. Některé houby k tomu ještě dokáží likvidovat patogenní houby v půdě (Botryotrichum, Clonostachys, Isaria a Talaromyces) nebo přímo na povrchu rostlin (Pythium oligandrum). Do půdy je nejčastěji dodávají při setí spolu s osivem. Aby mohli houby správně pracovat a pěstovaným rostlinám pomáhat „předžvýkat“ živiny z formy nepřístupné pro rostliny do lehce přijatelné formy, je nutné jim dopřát klid (omezit orbu) a neničit fungicidy (přípravky proti houbovým nemocem). 

Místo drahých průmyslových dusíkatých hnojiv, na jejichž výrobu je potřebné velké množství zemního plynu, zařazují uvědomělí zemědělci do svých osevních postupů bobovité rostliny. Na jejich kořenech žijí hlízkové bakterie (Rhizobium), které dokáží ze vzduchu odchytit vzdušný dusík a využít ho jak pro svůj růst, tak i pro následnou plodinu. Každý rod bobovitých (hrách, jetel, sója, jestřabina) má svou vlastní bakterii. Méně známé, ale pro zemědělskou praxi již komerčně dostupné, jsou i volně žijící půdní bakterie (Azotobacter), které umí pěstovaným rostlinám ze vzduchu připravit dusík a to bez ohledu na druh pěstované rostliny. 

Dusík je nejdůležitější živina pro růst rostlin, zemědělci se bez něj neobejdou. Přirozenou vlastností dusíku v půdě je jeho pohyblivost. To je pro zemědělce nevýhodné, protože po aplikaci průmyslových dusíkatých hnojiv se dusík lehko vyplaví do spodních vod, které pak vykazují vysoký obsah nežádoucích dusičnanů. Toto se u průběžně vznikajícího a uvolňovaného dusíku zprostředkovaného bakteriemi nemůže stát – ty ho vyprodukují tak akorát, aby ho rostliny stíhali průběžně odčerpávat a nekončil ve spodních vodách.

Další stěžejní živinou je fosfor. Je nevyhnutelný pro tvorbu květů a semen. Bez fosforu nebude pšenice, plodová zelenina ani ovoce. V našich půdách je fosforu obvykle dost, jenže ve složitých sloučeninách, ze kterých ho rostliny neumí získat a tak paradoxně často trpí jeho nedostatkem, což se negativně projevuje ve výnosech. Fosfor dodávaný průmyslově vyráběnými hnojivy umí rostliny využít jenom omezeně a většina ho skončí v půdě v nepřístupné formě. Bohužel se s fosforečnými hnojivy do půdy dostávají také těžké kovy, jejichž výroba je energeticky náročná, a proto jsou drahá. Řešením jsou opět bakterie (Azotobacter, Bacillus megaterium, Bradyrhizobium, Pseudomonas, Rhizobium, Sinorhizobium), pěstování bobovitých rostliny (jako hlavní plodiny nebo podplodiny) nebo pohanky (jako hlavní plodiny nebo meziplodiny), které ho umí svými kořeny získat i z méně dostupné formy.
 

Komplexní péče o půdu

Aby mohly půdní houby, bakterie a další organismy správně fungovat, je důležité o půdu dobře pečovat a nakrmit ji organickou hmotou. Zemědělec s živočišnou výrobou může na pole dodávat statková hnojiva. Každý zemědělec dále může využívat kompost, ponechávat posklizňové zbytky na poli (sláma) a zajistit celoroční pokryv půdy pomocí podsevů a meziplodin. Živé kořeny po celý rok dokáží svými výměšky efektivně krmit půdní organismy, které na oplátku dodávají potřebné živiny pro rostliny. Aby celý systém fungoval správně, je důležité nenarušovat ho zbytečnou chemií. Rostliny pěstované v živé půdě, potřebují mnohem méně chemie nebo si poradí i zcela bez ní. A pokud to už jinak nejde, často lze chemické přípravky na ochranu rostlin nahradit šetrnější biologickou variantou.
 

Ochrana půdy před erozí - konečně!

Ve Veřejném registru půdy (LPIS) je už definitivní podoba semaforu erozního ohrožení půdy platná od 1. 7. 2025. Každý si může zkontrolovat, jak se změní ochrana jeho půdy před erozí. Barevný semafor dělí půdy na erozně neohrožené (zelená barva), mírně erozně ohrožené s nízkým rizikem (žlutá barva), mírně erozně ohrožené s vysokým rizikem (oranžový barva) a silně erozně ohrožené (červená barva). Od 1. 7. 2025 dochází k výraznému přesunu ze zelené do žluté a ze žluté do oranžové nebo červené. Toto zpřísnění způsobilo, že se zmenší plocha, kde mohou zemědělci pěstovat širokořádkové plodiny (kukuřice), budou opět muset zmenšovat své půdní bloky a mnohem častěji při pěstování využívat různá protierozní opatření, jako je např. pásové zpracování půdy (strip-till), pásové střídání plodin, pěstování s podsevy apod. Tyto změny měly platit už od ledna 2024. S ohledem na velice překotný vývoj v úpravě nových dotačních pravidel i nových zpřísněných pravidel pro hospodaření, zemědělci protestovali, že na poslední chvíli není reálné se na takto rozsáhlé nové změny připravit a upravit způsob hospodaření a osevní postupy. Vymohli si proto odložení zavedení nových pravidel. S ohledem na velice časté erozní události je ale jisté, že změny jsou nutné, a proto se hodně zemědělců v průběhu roku připravovalo na odloženou účinnost nových pravidel. Díky přímému setí, kdy se plodina seje bez orby do nezpracované půdy přímo do strniště po předešlé plodině nebo do meziplodin, lze i na erozně ohrožených plochách pěstovat kukuřici bez rizika eroze.