Živá půda
Živěna
Blog Živé půdy
Loading...
3 min.

Kalendář správného zemědělce | O co je potřeba se v dubnu postarat na poli?

Martin Smetana, 1. 4. 2023
V dubnu se práce na poli rozjíždí naplno. Sejí se nové plodiny a je tak třeba dbát na správné obdělávání půdy. To, společně s dalšími opatřeními, může výrazně pomoct proti vodní erozi.
Biopás uprostřed pole. Foto: www.marekdvorak.cz

V dubnu jsou práce na polích v plném proudu. Sejí se jařiny, což jsou nejčastěji jarní pšenice, jarní ječmen, kukuřice nebo slunečnice. Půdu správně obděláváme po vrstevnicích a významně tak omezujeme vodní erozi. Na erozně nejohroženějších půdách to však nemusí stačit, proto doplníme další protierozní opatření. 
 

Se správnou technikou jdou dělat divy

Jedním z nich je pásové zpracování půdy (strip-till), při kterém se půda zpracovává pouze v úzkých pásech, kde se bude vysévat plodina. Díky nezpracované půdě v meziřadí se výrazně snižuje riziko vzniku eroze.

Další možností  je rozdělit velké půdní bloky na menší plochy a využít metody precizního zemědělství. Pole se rozdělí na pásy široké dle pracovní šířky zemědělské techniky. Při pásovém střídání plodin se vedle sebe pěstují širokořádkové plodiny s nízkým protierozním účinkem s plodinami ochrannými s vysokým protierozním účinkem (např. kukuřice s obilím). Zemědělec tak může využívat svou velkou techniku a zároveň pěstovat plodiny, které by na svažitém pozemku nebylo možné pěstovat.

Polykultury místo monokultur

Jednoduchá protierozní řešení existují, i pokud zemědělec nemá speciální techniku. Vědci zjistili, že rostliny spolu dokáží interagovat, a pokud jsou pěstovány společně, lépe se jim daří a dosahují vyšších výnosů. Například společné pěstování jetelovin a trav je mnohem výnosnější, než když se obě skupiny pěstují odděleně. Tento efekt se využívá již dlouhodobě v podobě pěstování jetelotravních porostů. V posledních letech se tato praxe zavádí i při pěstování klasických polních plodin.

Širokořádkové plodiny jako kukuřice nebo slunečnice se mohu vysévat s podsevy. Jedná se o pomocné plodiny, které se sejí na stejnou plochu spolu s hlavní plodinou. Jejich úkolem je ochrana půdy v meziřadích před negativními vlivy jako větrná a vodní eroze, nebo přehřívání půdy. Po sklizni kukuřice na siláž nedojde k obnažení půdy, protože v podrostu už je zapojený travinobylinný porost, který se pak za pár týdnů sklidí jako píce pro dobytek, ale do té doby chrání půdu.

Podsevy jsou ještě důležitější při pěstování kukuřice na zrno, která se sklízí pozdě na podzim, kdy v našich podmínkách nelze zajistit pokrytí půdy vegetací, a proto často zůstává zcela holá až do jara příštího roku. Po sklizni zrnové kukuřice s podsevem na pozemku zůstává zelený trávník, který chrání půdu před erozí celou zimu a brzy na jaře ho lze využít jako první píci. Poté se na pozemku pěstují pozdě seté jařiny, jako je například sója, pohanka nebo čirok. Další možností je travnatý porost využívat 1-2 sezony jako louku, dojde tak k regeneraci půdy, přerušení osevních sledů a omezení nemocí rostlin. Poté lze pozemek opět využít jako ornou půdu na pěstování polních plodin.

Pokud se do podsevu vysejí bobovité rostliny, ušetří zemědělec nemalé náklady na dusíkatá hnojiva. Nejčastěji se jako podsev využívá vikev, jednoleté druhy jetelů nebo nízký jetel plazivý, který je kromě kukuřice a slunečnice vhodný i pod další obiloviny jako je oves, ječmen, pšenice nebo žito.
Prostor mezi řádky kukuřice je dobré nenechávat prázdný, ale vysít meziplodinu. Foto: Vojta Herout

Biopásy kypí životem

Duben je vhodný také pro výsev biopásů. Zpestření fádních polí biopásy nebo květnatými pásy přináší benefity i samotným zemědělcům. Žijí zde pestřenky, dravé ploštice, lumci nebo slunéčka, kteří fungují jako biologická ochrana okolních polích. Škůdci polních plodin pak málokdy překročí hranici škodlivosti, aby proti nim musel zemědělec zasáhnout. Méně postřiků znamená nejen zdravější potraviny, ale i zdravější a živější půdu.

Erozně nejohroženější části pozemků, jako jsou například údolnice nebo výrazné dráhy povrchového odtoku, kde nelze zcela bez rizika pěstovat žádnou polní plodinu je nejvhodnější zatravnit. Pokud se využije na zatravnění druhově bohatá luční směs, vyřeší se problémy i s erozí i podpoří se biodiverzita.

Mohlo by vás zajímat